Bývalý strop objeveného tanečního sálu na Staré radnici

V prvním patře Staré radnice došlo před nedávnem po odstranění podhledu k objevu nástropních maleb. Tyto malby zaujímají rozsáhlou plochu celého původního stropu velkého sálu, který byl později příčkami rozdělen na několik místností sloužících především jako kanceláře a v poslední době jako místnosti knihovny.

Při bádání po původu nástropních maleb byly využity kromě našich archivních zdrojů z Muzea Říčany také archiválie Státního okresního archivu Praha-východ a Stavebního úřadu Říčany. Obě posledně jmenované instituce nám vyšly při bádání ochotně vstříc, a tak můžeme učinit předběžný soud o účelu maleb i pravděpodobné době jejich vzniku.

V dokumentech (rozpočty, účty, protokoly ze stavebních kontrol apod.) z doby stavby stávající budovy staré radnice (1864-1865) se zmínka o nástropních malbách nečiní žádná. Zmínka o malbach se nečiní ani v dokumentech z doby prvních větších oprav roku 1878. Podařilo se však dotčený prostor ztotožnit s „tanečním sálem“, který je v prvním patře od samého počtku opakovaně uváděn. Taneční sál sloužil potřebám hostince, který se v radnici nalézal. Písemné údaje potvrzuje i plán z roku 1908 (zhotoven v souvislosti rozšiřování radnice). Jiné plány, které máme k dispozici, byly vypracovány roku 1933 kvůli dalším stavebním úpravám radnice, jež zasáhly mimo jiné i hostinské místnosti a taneční sál. Ten byl zcela zrušen. Na plánech je vyznačno jeho chystané rozčlenění příčkami (v totožné pozici jako dnes). Lze předpokládat, že tehdy byl i snížen strop, a původní malby tím pádem zakryty.

Jelikož dosud nebyla objevena žádná přímá zmínka, která by se vázala ke vzniku nástropních maleb v „tanečním sále“, zkusíme se podívat na malby samotné, které snad mohou odpovědět na otázku o době vzniku. Malby jsou členěny do tří ploch – na stropě na fabionu a v pásu pod stropní římsou. Malby jsou pravděpodobně dílem jednoho autora (především fabion a prostor pod římsou je zcela jednotný). Malby na fabionu a pod stropní římsou současně ukazují na secesní charakter.

Na nástropních malbách převládají andělíčci v kontextu hudebních a tanečních motivů. Andělíčci se dále nacházejí v situacích při hodování, pití, také vidíme květiny, hroznové víno, různé ptáky v letu. Na fabionu jsou vyobrazeni hošíci s ovocem (hrušky, jablka) vzájemně propojení stylizovanou girlandou. Pod římsou se pak v pásu za sebou opakovaně střídá medailonek s hlavou černovlasé ženy - múzy držící lyru a medailonek s hlavou hnědovlasé ženy – múzy držící u úst dechový nástroj (opět tedy hudební motiv).

Tématika maleb tedy plně odpovídá využívání prostoru jakožto tanečního sálu. Secesní prvky pak naznačují pravděpodobnou dobu vzniku, který by bylo možno klást k počátku 20. století. Nabízí se přístavba radnice roku 1908. Nelze však vyloučit i o něco starší původ.

Martin Hůrka,

historik Muzea Říčany