CHODCI A JEZDCI

Jaroslava Tůmová,

dřívější dlouholetá vzdělavatelka místního Sokola, cvičitelka se zaměřením na zdravotní tělocvik, účastnice a spolutvůrkyně kulturního života Říčan

Poslední rok Jaroslava Tůmová po Říčanech víc chodí, než jezdí na kole. I když cyklistiku měla a má moc ráda, musí být dnes opatrnější kvůli případnému pádu. Autobus zatím používá zřídka: „Ale ono se to brzy změní… Občas využiji i Senior taxi, což je skvělý nápad města!“ Při procházkách zamíří do luk a dál do alejí. Jindy zase směr „Thomayerka“ k meditační zahradě a pak dál do lesa. A pak: „Naši vnuci od malička milují vlaky, tak u trati jsme velmi často. A pěkně pěšky dojdeme Lázeňskou loukou ke zřícenině hradu a pak se obvykle ještě stočíme pohladit památný stoletý dub.“ Kolo používá především k rychlé dopravě po městě. Dřív pro ni bylo hlavním dopravním prostředkem při poznávání Říčan: „Když byl synek malý, měla jsem ho na sedačce a projela jsem kdejakou ulici ve městě a to ‚dole i nahoře‘. Od té doby umím i dost poradit těm, kdo ulici hledají.“ Poprvé si Jaroslava sedla na kolo v jedenácti letech: „No, sedla: vlezla jsem pod rám na tatínkově kole, odrážela jsem se a dělala jsem, že jedu. Pamatuji si, že jeden ráfek byl ze dřeva!“ Současné kolo značky Madison má od roku 2001: „Je to dobré kolo, byť mne párkrát shodilo…“ Jsou zde další pravidelné otázky a odpovědi na ně.

Proč chodíte (ráda) pěšky? „Protože mám ráda pohyb a mohu se rozhlížet a vnímat všechno kolem sebe intenzivněji, než když jedu na kole. Ale jízdu na kole si pořád užívám pro jakýsi pocit větší volnosti, svěžesti…“

Troufnete si na kole i na říčanské silnice? „Troufnu si na ně, to ano, protože si zatím nepřipouštím, že by mohla nastat kolize ať z mé strany, nebo jiného dopravního prostředku. Vítám vyčleněné pásy pro jízdní kola, v poslední době vjezd z Olivovy ulice do Masarykova náměstí. Nebezpečím jsou však cyklisté na chodnících. Není to tak dávno, kdy mě málem smetla maminka s dítětem na kole na chodníku, když jsem vyšla ze dveří polikliniky ve Štefánikově ulici!“

A co další oblíbené sportovní aktivity? „Bývala jsem ‚živé‘ dítě, a tak kotouly, přemety, přeskoky a později cvičení na nářadí v Sokole v Mnichovicích mi nedělalo problém. A pokud jsem pak sportovala, tak až na krátkou etapu závodního volejbalu v Praze to byla vždy forma sportu rekreačního. Mám ráda i pěší turistiku a výlety za poznáním s přáteli z místního KČT, kde jsem členkou, mi stále přináší radost.“

Připravuje Renata Skalošová