Do Prahy na kole

Významný krok k realizaci cyklostezky „Do Prahy na kole“ z Mnichovic do Kolovrat byl učiněn koncem října, kdy byla podána žádost o finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj IROP (Integrovaný regionální operační program). Tuto podporu již několik let město vyjednává s Prahou a Středočeským krajem. Smíšená stezka pro cyklisty a pěší dlouhá 14,3 km povede z Kolovrat podél Říčanského potoka k Mlýnskému rybníku, městem pak k zimnímu stadionu. Odtud podél skautské klubovny a říčanských rybníků do Světic a pokračovat bude přes Všestary, Strančice až do Mnichovic. Příprava je zároveň koordinována s dalšími dotčenými obcemi a městy. Kromě Říčan jsou to městská část Praha - Kolovraty, Světice, Strančice, Všestary a Mnichovice. Zájemci se s trasou mohli seznámit na veřejných projednáních v rámci loňského a letošního pébéčka, prezentována byla v rámci projednávání Zastupitelstva a vyzkoušet si ji mohli na vlastní „kola“ v rámci cyklojízdy na Street food festivalu.

Zeptala jsem se projektového manažera a radního Davida Michaličky na podrobnosti k projektu.

Davide o tobě je známo, že jsi velký sportovec a cyklista. Právě ty máš za radnici projekt cyklostezky, která by vedla přes Říčany a spojovala Kolovraty až s Mnichovicemi, na starosti. Hovoří se o ní již poměrně dlouho. V září jsme na webu zveřejnili informaci, že Říčanská část cyklostezky má pravomocné územní rozhodnutí. Kdy vlastně přišel první impulz, že se bude cyklostezka projektovat a město se pokusí získat dotaci? Jak dlouho se již projektu věnuješ?

Zaprvé zas tak velký sportovec ani cyklista nejsem. Prostě se normálně hýbu a po městě se často dopravuji na kole, protože to je většinou nejrychlejší. Budování cyklostezek v okolí Říčan bylo jedno z hlavních témat před komunálními volbami 2014. Na jaře roku 2015 se začal zpracovávat Cyklogenerel celého Ladova kraje a páteřní stezka podél železnice do Prahy se ukázala jako nejdůležitější. Projektu se tedy věnujeme cca 2,5 roku.

Do projektu je zapojeno dalších pět radnic, to musela být velmi náročná práce vše koordinovat. Jak to probíhalo?

Je pravda, že dostat ke stolu pět starostů bývá náročné. Ještě náročnější je, aby pět zastupitelstev schválilo jeden text smlouvy, což již několikrát bylo třeba. Každá obec má trochu jiné představy, problémy. Máme ale štěstí, že okolní starostové mají stejný cíl a zejména, jak se říká, „tah na bránu“. Mnoho zdánlivě neřešitelných komplikací jsme překlenuli díky pravidelnému setkávání a úzké spolupráci.

Předpokládám, že největším oříškem byl výkup pozemků. S kolika majiteli jste museli jednat?

Pozemky, zejména u nás blízko Prahy, jsou alfa-omega liniových staveb. Naši majetkáři, zejména pak Anna Richterová, vyjednávali s desítkami vlastníků doslova o každý metr čtvereční. V mnoha případech, kdy k dohodě nedošlo, jsme byli nuceni stezku přetrasovat, jinde muselo dojít k technickým úpravám projektu. Zvláštní dík proto patří těm, kteří část svého pozemku pro cyklostezku darovali – za největší díl nedaleko věznice děkujeme pánům Čechovi a Voseckému.

A kdy jednání s vlastníky skončilo?

Jednání s vlastníky skončila vlastně až na samém konci. Do poslední chvíle projektanti (velmi neradi) trasu měnili a upravovali, aby bylo možné finální trasu úspěšně projednat a povolit. I když výsledná poloha stezky se v dílčích detailech liší od prvotních plánů, všechny klíčové body i prostupy územím byly z původní schválené studie zachovány.

Byly provedeny nějaké změny trasy a proč?

Jak jsem uvedl, dílčí změny vedení stezky byly zejména z důvodu majetkových poměrů. Další drobné úpravy trasování byly navrženy s ohledem na minimalizaci vedení cyklistů v běžném provozu, tedy co nejvíce po bezpečné stezce pouze pro pěší a cyklisty.

Cyklostezka prochází i kolem Marvánku a podél vodních toků. Jedná se o lokality se zvýšenou ochranou přírody, neboť jsou ze zákona významnými krajinnými prvky (stejně jako třeba lesy). Neobáváš se negativních dopadů na tyto lokality?

Já jsem se narodil v Říčanech a rozhodně mi nejsou lhostejné dopady staveb na přírodu. Vnímám, že je tato otázka velmi citlivá. Odbor životního prostředí velmi odpovědně nastavil podmínky, za kterých se stavba má uskutečnit. Jsem přesvědčen, že konečný dopad na životní prostředí a estetiku krajiny bude minimální a vyváží ho pozitiva. Podobně se cyklostezky staví i v daleko přísněji chráněných oblastech, jako jsou národní parky či CHKO. Velmi často vedou právě kolem řek a potoků. Důvodem je i to, že mají sloužit pro cyklisty všech výkonnostních stupňů a pro in-line a měly by tedy být co nejvíce v rovině. Jedná se o nemotoristickou místní komunikaci, která má propojovat obce a být bezpečná a upravená.

Kdo cyklostezku projektoval? Je to jeho první projekt tohoto charakteru?

Studii a cyklogenerel zpracovával Květoslav Syrový, jeden z největších odborníků na cyklodopravu v ČR. Samotnou projektovou dokumentaci pro stavební povolení a realizaci zpracovává KAP Atelier, který ve výběrovém řízení též musel prokázat zkušenosti a reference s podobnými stavbami.

Jaké má cyklostezka technické parametry?

Cyklostezka bude ve většině trasy asfaltová s šířkou 3 m, což je minimum pro smíšený provoz pěších a cyklistů. V tzv. Pohodovém údolí (mezi novým hřištěm u točny Wolkerova a Mlýnským rybníkem), kde již několik let existuje vydané povolení na mlatovou cestu, byl tento povrch zachován. Náhradní trasa po asfaltu ale existuje právě ulicí Wolkerova.

Radost má cyklostezka dělat nejen pěším a cyklistům, ale i bruslařům na in-linech a lyžařům, je to tak?

Ano, konečně bychom chtěli uspokojit touhu mnoha Říčaňáků. Ti by již nemuseli na in-line brusle jezdit do Prahy či k Labi. Asfaltový povrch a dostatečná šířka, stejně jako skříňky na boty a pikniková odpočívadla, by měly poskytnout dostatečné podmínky pro všechny typy bezmotorové dopravy, sportů i rekreace.

Velkou diskuzi rozpoutalo osvětlení podél cyklostezky za zimním stadionem dále na Světice, můžeš vysvětlit váš záměr, proč tam světla měla být a zda budou?

Ano, od začátku jsem navrhoval osvětlení vyprojektovat, aby se v případě zájmu mohlo, třeba jen v některých úsecích, kdykoliv v budoucnu provést. Uvažovány byly moderní lampy, včetně automatického stmívání a senzorů pohybu s variantou solárního napájení. Na Moravě, nebo např. v zahraničí je často již osvětlení stezek samozřejmostí, zejména když mají sloužit pro bezpečnou a celoroční dopravu mezi jednotlivými obcemi. Minimálně v úseku od zimního stadionu ke skautům a dál k restauraci na Marvánku mi nějaké decentní osvětlení přišlo více než vhodné. Nakonec bylo osvětlení z projektu stezky do Světic zcela vypuštěno, což ale respektuji. Nedá se nic dělat.

Nejen v zahraničí, ale již na mnoha místech České republiky je samozřejmostí, že podél těchto cyklostezek je budováno zázemí pro cyklisty, přístřešky, hřiště. Viděla jsem dokonce „otevřené“ sruby s ohništěm, kde si mohl každý posedět odpočinout a popřípadě vytáhnout buřta a opéci si ho. Počítá s něčím takovým i tento projekt?

Ano, podél stezky by měla vzniknout odpočinková místa s altány pro případ deště. Na vybraných atraktivních místech jsme navrhli i zajímavá piknikoviště, která budou lákat na strávení delšího času s přáteli. Taková místa velmi úspěšně  fungují například v Austrálii, Švýcarsku či ve Skandinávii, kde jsem to několikrát sám vyzkoušel. Zastavení budou laděna do ladovského stylu, na jedno místo nedaleko Světic přispěla vysokou částkou i společnost Billa, které tímto děkuji. Především ale budou součástí krytá parkovací stání na kola.

V říjnu město podalo žádost o financování projektů z Evropského fondu pro regionální rozvoj IROP Jakou část by dotace pokryly? Kolik by financovalo město Říčany?

Celý projekt cyklostezky od Kolovrat do Mnichovic je rozdělen na čtyři „dotační“ části. Za podání první a druhé části (z Kolovrat až do Světic) jsou odpovědné Říčany, za druhou část ve Všestarech, Oticích, Strančicích to jsou Všestary a za čtvrtou část (ze Všestar podél říčky Mnichovky až do Mnichovic) to jsou Mnichovice. Dotace, v případě, že bude přiznána, by měla pokrýt řádově 90 % způsobilých nákladů dotace, spoluúčast jednotlivých obcí za jednotlivé části se bude ale přesto pohybovat v milionech Kč.

Kdy bude známo, zda jsme s projektem uspěli?

Žádosti se začaly na konci listopadu posuzovat experty z ITI (Integrovaných teritoriálních investic) – zprostředkujícího dotačního orgánu. První průběžné výsledky o tom, zda projekty prošly „dotačním sítem“ budeme znát do Vánoc, konečné rozhodnutí o tom, zda dotace bude přiznána, se dozvíme v první polovině příštího roku. Rád bych na závěr poděkoval i kolegyním Janě Vavřinové z Odboru kanceláře starosty, která má na starosti žádost o dotace, a kolegyni Monice Burešové z Oddělení investic za jejich velké pracovní nasazení a také pracovníkům Nadace Partnerství, kteří nám pomáhali s vypracováním náročné dotační „studie proveditelnosti“.

Rozhovor připravila Kateřina Lauerová

Tisková mluvčí města