EKOCENTRUM ŘÍČANY

Na Dvorek za zvířátky, Křižák pruhovaný

Na Dvorek za zvířátky

Kdy: NOVĚ středa 16:00-17:00 (září-říjen, duben-červen)

první podzimní setkání bude 20. 9. 2017

Zveme vás na Dvorek naproti muzeu na pravidelné setkávání pro rodiče s dětmi.  Děti si budou moci pohladit králíky a nakrmit slepice z komunitního chovu Ekocentra Říčany. Při každém setkání se dozvíme něco nového, zahrajeme si hry, někdy si i něco vyrobíme.  Není potřeba docházet pravidelně, přidejte se k nám kdykoli. Jednorázový vstup je za 50 Kč na rodinu. Peníze ze vstupného používáme na úhradu krmení a veterinární péče.

V případě trvalého deště se kroužek ruší.

Na setkání se těší

Marie Tvrdoňová

Křižák pruhovaný

Neodmyslitelným fenoménem naší pozdní letní přírody je dnes jeden z nejhojnějších druhů pavouků – křižák pruhovaný (Argiope bruennichi). Často při svých procházkách v přírodě nebo na svých zahradách narazíte v bylinném porostu na výrazně žlutočerně pruhovaného pavouka, připomínajícího vosu nebo sršeň. Pavouk sedí ve středu kolovité sítě, která je opatřena silnějším pruhem vláken (tzv. stabilimentem). Při jakémkoliv vyrušení dokáže pavouk síť prudce rozkmitat, takže ho možný predátor vidí rozostřeně.

Na obrázku vidíme číhající samici křižáka pruhovaného. Samice dorůstají velikosti až 2 cm. Naproti tomu samečci tohoto druhu často v přírodě unikají pozornosti, protože jsou jednak výrazně menší (jen 4–6 mm) a jednak nenápadně zbarvení. Navíc se drobný samec během kopulace pravidelně stává kořistí své partnerky. Po kopulaci upřede samice poblíž své sítě jeden až pět kokonů, kde ukrývá vajíčka, z nichž se ještě na podzim líhnou mláďata, která tu, chráněna před mrazem, přezimují. Samice hynou v průběhu října. Na jaře mláďata kokon opouštějí a rozlézají se po okolí. Během dvou až třech měsíců dospívají.

Je to zajímavý druh pavouka. Ještě donedávna byly známé pouze ojedinělé nálezy z jižní Moravy. V Čechách se druh poprvé objevil v roce 1991, a to ve vojenském újezdu Mladá u Milovic. Od té doby se velice rychle šířil po celém našem území, především na otevřených nezastíněných stanovištích v různých nadmořských výškách. Důvodem jeho postupu jsou zřejmě změny globálního klimatu. Teplejší roky, spolu s mírnějšími zimami tak zapříčinily expanzi (zvětšování areálu výskytu) tohoto pavouka a jeho šíření z jižní Evropy do severnějších oblastí.

Jak je to s jedovatostí křižáka pruhovaného? I tento pavouk má ve svých drobných chelicerách (klepítkách) jed, ale podobně jako většina našich pavouků s nimi nedokáže prorazit lidskou kůži. Navíc je jeho jed pro člověka zcela neškodný, tudíž by se nic nestalo, ani kdyby dokázal kůži „prokousnout“. Pokud ho tedy v těchto dnech objevíte třeba na vlastní zahradě, můžete bez obav obdivovat jeho půvab.

Lenka Kubcová

Autor: Radek Šich