Ještě k říčanskému gymnáziu…

Na moje dva vzpomínkové články k jedenáctiletce, dvanáctiletce či gymnáziu v Říčanech zareagoval bývalý (v textu zmíněný) profesor fyziky Mgr. Alexej Bezděk. Domluvili jsme se, že se pokusíme vzpomínky doplnit ještě o další zajímavé podrobnosti.

Jak již bylo uvedeno, na říčanském gymnáziu začátkem padesátých let působil velmi vzdělaný profesor RNDr. Julius Procházka, kterého studenti všech generací nazývali Faust. Ovládal nejen přírodovědné obory matematika, fyzika a astronomie, ale byl erudovaný i jazykově (latina, řečtina, němčina). Kromě toho se zabýval také hudbou (zejména hrou na klavír). Byl hluboce věřící. Při jedné z inspektorských návštěv byl dotazován: „Vy prý nevyučujete v souladu s materialistickým, vědeckým světovým názorem! Jak je to při vašem exaktním vzdělání možné?“ Na to profesor klidně odpověděl: „Tomu byste, pane inspektore, rozumět nemohl.“ Brzo potom, nehledě na školní rok v plném proudu, byl ze dne na den přeložen, a to na základní školu v malém městečku.

K uctění památky pana profesora Procházky nechal Alexej Bezděk do budovy gymnázia vytvořit pamětní destičku, která byla slavnostně odhalena zároveň se spuštěním demonstračního Foucaultova kyvadla. Slavnostní přednášku tehdy – 30. října 1986 – proslovil Prof. Ing. Vladimír Stejskal, CSc., profesor ČVUT v Praze.

Technicky orientovaní studenti se prosadili už v době před listopadem 1989. Přístroje, které sestrojili, vystavovali na soutěžích a přehlídkách v krajských i okresních městech. Edelmannův dilatometr Jana Zámyslického (1965), hlukoměr Milana Pračky (1966) a Teslův transformátor sestrojený Oldřichem Tréglem (1975) po uzavření Soutěže tvořivosti mládeže obohatily fyzikální sbírky ve školním kabinetu, staly se součástí vyučování a inspirací pro soutěžící v dalších ročnících.

Zejména po roce 1989 vzrostla studentská činnost gymnazistů v různých oblastech. V rámci různých soutěží, studentských prací a výstav z oboru fyziky studenti dosáhli velmi dobrých výsledků. Téměř každý rok byla jejich činnost prezentována na různých místech, např. na katedře fyziky Západočeské univerzity v Plzni, na katedře didaktiky fyziky na MFF UK v Praze a jinde. Prezentovali se předváděním fyzikálních pokusů vhodných pro práci ve fyzikálních laboratořích v rámci výuky. Byly to často velmi zajímavé, a někdy i náročné pokusy (hysterezní křivka, měření součinitele teplotní délkové roztažnosti Edelmannovým dilatometrem aj.). Po pádu železné opony mohli i studenti říčanského gymnázia vystupovat na mezinárodních fyzikálních soutěžích a zúčastňovat se přehlídek fyzikálních studentských prací v rámci Studentské odborné činnosti (SOČ) i v zahraničí. Jako příklad je možno uvést několik mezinárodních úspěchů:

1. „Zrcadlový dalekohled“ – Jan Zicha. Vítěz krajského kola SOČ, delegován na mezinárodní soutěž do Francie.

2. „Model HELIOSTATU s použitím He–Ne laseru TGK 205“ – Marek Suk. Předvedení, rozbor řešení a vysvětlení funkce, výstava Expo Science International 1995 v Kuvajtu.

3. „Zařízení pro demonstraci platnosti Planckova vyzařovacího a Wienova posunovacího zákona“ – Martin Sládeček pod vedením Ing. J. Honsy, CSc. z ondřejovské hvězdárny, která zapůjčila i příslušné přístrojové části. Uspěl v soutěži SOČ 1993 a byl vybrán na přehlídku soutěžních zařízení do USA (Amarillo, Texas), kde jej úspěšně předvedl.

4. „Model pro demonstraci účinků Coriolisovy síly a za vysvětlení užití Foucaultova kyvadla“ – František Kovařík. Za mimořádné aktivity ve fyzice a matematice převzal 15. května 2000 z rukou předsedy Učené společnosti ČR, Prof. MUDr. Josefa Kouteckého, DrSc., cenu pro středoškolské studenty pro rok 2000. Komise ocenila i pokusy s Teslovým transformátorem, které předváděl na MFF UK při plnění programu "VELETRH NÁPADŮ učitelů fyziky".

Z dalších studentů, kteří si ve studentských soutěžích výborně počínali, zmiňme Jana Hoftu (pokusy z magnetismu) nebo Ondřeje Tůmu se soupravou ISES – pokusy řízené a vyhodnocované počítačem. Bývalý student říčanského gymnázia Doc. Ing. Josef Zicha, CSc., zprostředkoval darování laseru TKG 203 z ondřejovské hvězdárny pro pokusy z optiky. Pomohl gymnáziu zařídit laboratoř se zatemněním a po dobu dvou měsíců se pak věnoval studentům Petru Honsovi a Lukáši Macháčkovi a vedení jejich ročníkové práce, zaměřené na interferenci světla a základy holografie.

I z tohoto neúplného historického přehledu je patrné, že minulé aktivity učitelů i žáků říčanského gymnázia byly bohaté a rozvinuté. Věřme, že i současná činnost této školy bude Říčany nadále úspěšně reprezentovat.

Z vlastních vzpomínek a podkladů Alexeje Bezděka zpracoval Jaroslav Svoboda

Někdejší profesor říčanského gymnázia Alexej Bezděk s oceněnými studenty ve studentských soutěžích, Janem Jeřábkem a Františkem Kovaříkem. INVEX Brno, říjen 1998

Slavnostní spuštění Foucaltova kyvadla (závaží o hmotnosti 20 kg) v budově gymnázia provedl přepálením fixačního závěsu Josef Zicha

Foto: z archivu A. Bezděka