O Sokole v Říčanech

Část 5.

V roce 2012 vydala Tělocvičná jednota Sokol  Říčany a Radošovice ve spolupráci s Muzeem Říčany publikaci „Po stopách Sokola – Dlouhá cesta se zastavením v Říčanech“. Publikaci, která byla vydána ke 150. výročí založení Sokola v naší vlasti, zpracovala paní Jaroslava Tůmová. V Kurýru jsou uvedeny na sebe navazující části z této publikace týkající se Sokola v našem městě, které vybral Vladimír Valenta. V minulém čísle Kurýru 4/2017 bylo popsáno období první světové války a období poválečné.

Již v listopadu navrátilo město sokolům zpět zabavený majetek. Za nové členy jednoty se přihlásilo 56 občanů, takže koncem roku 1918 měl Sokol Říčany 188 členů. Roku 1919 pak ochotně rukovali i sokolové ze Říčan do vojenských jednotek, které měly brzy bojovat na obraně Slovenska proti vojsku rudé maďarské vlády.

Prvorepublikový Sokol

Po ustavení republiky nastaly pro činnost sokolstva daleko příznivější podmínky než v dobách rakouské monarchie, která Sokol nanejvýše trpěla. Za této situace se roku 1920 konal VII. všesokolský slet. I říčanská jednota se na něj připravovala. Ale ačkoli byl ve společenské a organizační činnosti zdejší Sokol aktivní, tělocvik byl poněkud zanedbáván. Například na župní cvičení, které sletu předcházelo, nebylo možno sehnat ani jednu čtveřici ke cvičení prostných. Ani účast na sletu jednota župě nenahlásila, proto župní náčelník vytýkal náčelnictvu jednoty nečinnost. I starosta Bačkovský dokonce hrozil odstoupením, pokud se poměry nezlepší. Sletu se nakonec účastnilo 11 bratří a 26 sester. Nadějná byla ale naše účast na žákovském sletu: 23 žáků a 38 žákyň. Ve sletovém roce zaznamenala říčanská jednota také významný čin. Členové Josef Masopust a Antonín Přerost darovali žákům a dorostencům prapor. V současné době je žákovský prapor uchováván v Muzeu Říčany. První náčelnicí byla zvolena Anna Jarolímová, později provdaná Jahelková.

Při sčítání lidu roku 1921 vyzýval jednatel Sokola Říčany členy, aby nevyplňovali v rubrikách náboženství římskokatolické a nepomáhali tak katolické církvi, v níž byl tehdy spatřován nástroj útlaku našeho národa v bývalé habsburské monarchii. Vybízel rovněž sokoly k vystoupení z katolické církve a poukazoval na vlastenecké heslo „Co Čech, to Sokol, to husita!“. To tehdy oblétalo zemi a Sokol se ve státě zapojil do mohutného náboženského hnutí Pryč od Říma, jehož výsledkem byl především vznik Československé církve. V jednotě Říčany v roce 1922 dokonce padl návrh, aby výbor zakročil proti těm svým členům, kteří se účastnili katolického průvodu na svátek Božího těla. Návrh byl ale zamítnut. Říčanští sokolové zůstali věrni demokratickým ideálům Tyrše a Fügnera, nesnížili se k pronásledování členů kvůli víře.

V roce 25. výročí založení Sokola v Říčanech 7. srpna 1921 se konalo slavnostní cvičení a bylo také otevřeno dostavěné sokolské kino Bio Sokol. Další týden jednota slavnostně rozvinula svůj první prapor, opět zásluhou bratří Masopusta a Přerosta. (Prapor po roce 1990 nenalezen. Zato žákovský prapor byl nalezen v depozitáři Muzea Říčany právě jako zajímavě zpracovaná Kronika Sokola Říčany z roku 1923, pojednávající o období 1917 - 1921). Vybudování biografu i pořízení nového praporu byly projevem vzmáhajícího se sokolského společenského života, význam Sokola ve městě rostl. Pořádaly se přednášky a besídky, jejichž výtěžek byl určen financování sokolských záměrů. Přesto starosta Bačkovský stále nebyl spokojen s aktivitou členstva, hlavně při brigádách. Vadila mu i nekázeň při cvičení a fakt, že žáci a dorost údajně chodili raději hrát fotbal než cvičit do tělocvičny. Nářky to asi byly trochu přehnané, vždyť veřejného cvičení ve Velkých Popovicích v září 1922 se zúčastnilo 138 členů a převažovali mladí. I v říjnu na tělocvičné besedě cvičilo 52 žákyň, 18 dorostenek a 4 ženy.

Že Sokol dokázal oslovit mládež, bylo patrné i na VIII. všesokolském sletu roku 1926. Místní jednota tu byla zastoupena 63 žáky a žákyněmi, 18 dorostenci, 14 muži a 28 ženami. Děti pocházely často z nemajetných rodin, ale jednota se rozhodla jim účast na sletu uhradit. Říčanský Sokol tak jako všechny sokolské jednoty totiž nebyl jen středostavovskou organizací, měl zastoupení i v chudších vrstvách obyvatel, kde mu konkurovaly levicově zaměřené tělovýchovné organizace, zejména Dělnická tělovýchovná jednota. Ta byla
i v Říčanech. V roce 1930 sokolové začali za pomoci stavitele Josefa Větrovce s úpravami terénu pro letní sokolské cvičiště. Na projektu klubovny se podílel místní projektant pan Košek. V roce 1931 sokolové pořídili kovovou konstrukci a nářadí ke cvičení, zavedli vodovod a kanalizaci. Vzrůstající úroveň cvičení se projevila ve výborných výkonech při soutěžích. Roku 1931 získalo na župním cvičení osmičlenné družstvo mužů první místo.

V. V.

Žákyně Sokola Říčany v roce 1921