O Sokole v Říčanech

Část 9.

V roce 2012 vydala Tělocvičná jednota Sokol Říčany a Radošovice ve spolupráci s Muzeem Říčany publikaci „Po stopách Sokola – Dlouhá cesta se zastavením v Říčanech“. Publikaci, která byla vydána ke 150. výročí založení Sokola v naší vlasti, zpracovala paní Jaroslava Tůmová. V Kurýru jsou uvedeny na sebe navazující části z této publikace týkající se Sokola v našem městě, které vybral Vladimír Valenta. V minulém čísle Kurýru 8/2017 bylo popsáno krátké nadechnutí a konec dobrých časů.

Do tohoto neradostného období začátku padesátých let zcela symbolicky spadá i požár kina Bio Sokol. Během stavební údržby jeho větší část shořela právě roku 1950, údajně od přetopených kamen v sále. Dnes v přestavěné budově sídlí kancelář Sokola. Na požárem uvolněné části sokolského pozemku noví vládci v roce 1964 postavili tzv. Společenský dům (nejprve restaurace, později školní družina a jídelna). Při výstavbě zasypali studnu a zničili vodovod přivádějící vodu na sokolské tenisové kurty. Dnes je tato část pozemku směněna za městský pozemek, na němž stojí sokolovna Radošovice. V Radošovicích se do čela jednoty postavili místní fotbalisté a stali se nadlouho pány veškerého sokolského majetku. Sokolovna byla vrácena v roce 1999 až po mnohaletém soudním sporu.

Naděje v roce 1968

Tento rok byl rokem nadějí nejen pro Sokol. Sokolové doufali v obnovu Československé obce sokolské, v obnovu žup a jednot. V kronice Sokola Radošovice se dočteme, že se několik členů Sokola Říčany a Sokola Radošovice v čele s bratry Karafiátem st. a Krausem a sestrami Kafkovou a Karafiátovou sešlo s bývalým náčelníkem župy, aby prohovořili postup obnovení činnosti obou jednot. Nepodařilo se. Veškeré pokusy odhodlaných činovníků ČOS, žup i jednot v období Pražského jara udusila srpnová okupace Československa sovětskou armádou a následné období normalizace.

Znovuzrození Sokola v Říčanech

Po pádu komunismu roku 1989 začali někdejší sokolové usilovat počtvrté o obnovení své organizace. 7. ledna 1990 se uskutečnil sjezd na Výstavišti v Praze. Z Říčan se ho zúčastnili Miroslav Pangrác a Vladimír Černohorský. Citujme z kroniky: „1. února 1990 byla schůze zájemců o obnovení Sokola v Říčanech. Ustanovil se přípravný výbor v čele s Miroslavem Pangrácem, Vladimírem Černohorským, Josefem Otradovcem, Karlem V. Burianem a Ludmilou Tréglovou pro jednání s ČOS... Ženy z Radošovic pod vedením sester Kafkové, Brožové, Šturmové, Hřebejkové a Červené se rozhodly posílit říčanskou jednotu a stát se jejím samostatným oddílem. Přípravný výbor nové jednoty byl rozšířen o Marii Kafkovou, Alenu Červenou a Petra Kubeše, který přijal funkci místostarosty pověřeného vedením oddílu Radošovice.”

S krátkým časovým odstupem začal o obnově Sokola v Říčanech, a to ze strany sokolského tenisového oddílu, iniciativně jednat František Křížek. Po zpracování přihlášky, kterou si vyžádala ČOS, a pak při osobním jednání členů tenisového oddílu Františka Křížka a Jaroslavy Tůmové v Tyršově domě v Praze pražské ústředí Sokola doporučilo, aby všechny o obnovu usilující subjekty v Říčanech k sobě našly cestu, aby se sokolská obec v Říčanech netříštila.

A tak se i stalo. 19. ledna 1991 se konala v aule gymnázia na Komenského náměstí ustavující schůze. Sešla se zde již nově registrovaná jednota Sokol Říčany reprezentovaná manželi Miroslavem a Miloslavou Pangrácovými, 37členný oddíl Radošovic reprezentovaný P. Kubešem a Marií Kafkovou a padesátičlenný oddíl tenisu LTC Říčany reprezentovaný předsedou Jiřím Librou a jednatelem F. Křížkem. Po emotivních vystoupeních některých účastníků byl pak v klidné atmosféře zvolen výbor jediné jednoty s názvem Tělocvičná jednota Sokol Říčany a Radošovice v tomto složení: Petr Kubeš, starosta; Lubor Hofta, místostarosta; František Křížek, jednatel; Ludmila Tréglová, hospodářka; Vladimír Černohorský, náčelník; Miloslava Pangrácová, náčelnice; Alena Červená, matrikářka; Miroslav Pangrác, vzdělavatel; členové výboru Marie Kafková, Josef Lacina a Jan Zima. Revizní komise: Otakar Karafiát, Václav Klimpera a Libor Marhoul. Vytyčeným cílem bylo zahájit cvičení odboru všestrannosti a převzít péči o sokolský majetek, což se podařilo splnit ještě téhož roku. Kromě sokolovny byl městem Říčany bez problémů navrácen majetek Sokola. Počet členů na konci roku: 142 žen, mužů a žactva.

Život jednoty v současnosti

Po roce 1991 se tělocvičná jednota rozrůstala hlavně v odboru všestrannosti, a to v kategorii žactva, dorostu a žen. Cvičitelský kurz absolvovaly sestry Miloslava Pangrácová, Alena Kubešová, Jana Scharffová, Emilie Valentová a Jarmila Voráčková, pomahatelský kurz Jan Kubeš. Půl roku dojížděla z Prahy pomáhat při zdravotním cvičení Lída Nechvátalová-Hustáková. Utvořil se menší společný oddíl basketbalu dorostenců a mužů pod vedením Petra Kubeše. Nadšení bylo také pro pořádání šibřinek a akademií, které dlouhá léta moderovala zpěvačka Miluška Voborníková.

V. V.

Ženy s cvičitelkou Milenou Bartákovou (sedící první vlevo), Říčany 1960