Odpovědnost obce za úrazy na chodníku

Je tu opět zima a s ní i zhoršené podmínky pro chůzi na chodnících a místních komunikacích v důsledku sněhu a náledí. V této souvislosti chce město upozornit své občany, že není odpovědné za jakýkoliv úraz, který se stane na chodníku či komunikaci ve vlastnictví města.

Problematiku odpovědnosti za škodu vzniklou uživatelům pozemních komunikací upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Od novely z roku 2009 je stanoveno, že za škodu vzniklou uživatelům komunikací odpovídá vlastník komunikace, tj. ve většině případů obec. Odpovědnost obce však není neomezená. V § 27 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je uvedeno, že uživatelé komunikace nebo chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně-technického stavu těchto komunikací, což jsou např. opotřebení povrchu, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou apod. V § 27 odst. 3 je dále stanoveno, že vlastník komunikace či chodníku neodpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku či komunikace, pokud prokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, zmírnit ji či na ni upozornit. Závada ve schůdnosti je pak definována jako taková změna ve schůdnosti, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobenému stavebnímu stavu a dopravně-technickému stavu, povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Ze shora řečeného vyplývá, že chodec je povinen přizpůsobit svou chůzi stavu komunikace a momentálnímu stavu počasí, tj. např. napadanému sněhu či ledu. Obec odpovídá jen za škody vzniklé v důsledku závady ve schůdnosti dotčené komunikace, přičemž se za závadu ve schůdnosti nepovažuje každé zhoršení její schůdnosti, ale jen takové zhoršení, které nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobenému povětrnostní situaci a jejím důsledkům.

Takto judikuje i Nejvyšší soud ČR, který ve svém nedávném rozhodnutí uvedl, že je-li zhoršení schůdnosti komunikace s přihlédnutím ke všem okolnostem úrazu předvídatelné (tím spíš, je-li přímo viditelné), nebo byl-li chodec na zhoršení schůdnosti předem upozorněn, nelze takové zhoršení schůdnosti chodníku označit za závadu v jeho schůdnosti a nelze tak s ním spojovat objektivní odpovědnost vlastníka chodníku za vzniklý úraz.

Město Říčany vydalo nařízení č. 2/2011 o údržbě místních komunikací (dostupné na webových stránkách města), kde se každý může seznámit s tím, jak město zajišťuje zimní i letní údržbu místních komunikací, tj. které komunikace se udržují přednostně a které až následně. Přílohou nařízení je plán zimní i letní údržby.

Město Říčany je samozřejmě pojištěno pro případy shora uvedené odpovědnosti za škodu způsobenou úrazy na místních komunikacích. Pojišťovna, se kterou má město uzavřenou smlouvu, posuzuje každý případ individuálně. V poslední době pojišťovna nepřiznala náhradu za některé úrazy, protože dospěla k názoru, že nebyly naplněny podmínky objektivní odpovědnosti města za úraz, tj. že si poškození způsobili úraz svou vinou. Poškozeným pak nezbývá, než se se svým nárokem na škodu obrátit na soud. Důkazní břemeno leží na poškozeném, tj. poškozený má povinnost vznik škody prokázat a doložit např. mapkou či fotografií se zakresleným místem úrazu, popisem příčiny úrazu, lékařskou zprávou, svědeckými výpověďmi apod.

Město chce tedy závěrem varovat především starší spoluobčany, aby v zimních měsících přizpůsobili svou chůzi zhoršeným povětrnostním podmínkám, aby tak předešli nepříjemnému úrazu a následně i dohadování s pojišťovnou, případně soudnímu řízení.

Eliška Špoková

vedoucí odboru právního MěÚ v Říčanech