Příroda Říčanska

31. 5. 2019

Straka obecná - Pica pica

Straka je krásná a výjimečně inteligentní. Dalo by se tedy očekávat, že bude mezi lidmi všeobecně oblíbena. Provází ji ale rozporuplná pověst zlodějky. Oprávněně?

Spolu se sojkou, vránou nebo havranem patří do čeledi krkavcovitých ptáků, kteří reprezentují největší pěvce. Na Zemi, a to jen na severní polokouli, se vyskytuje pět druhů strak.

Náš jediný druh, straka obecná, žije v celé Evropě a na severu Afriky. V podobných klimatických podmínkách se vyskytuje napříč Asií až po Kamčatku a dál zhruba do poloviny severní Ameriky. Ornitologové na tomto území vyčleňují ještě několik poddruhů.

V Česku se straka, kromě vyšších horských poloh, vyskytuje po celém území.  V posledních desetiletích se naučila soužití s člověkem a je běžná ve městech.

Straku dobře poznáme díky kontrastnímu zbarvení. Většina těla je černá s kovově modrozeleným leskem. Části křídel a břicho mají bílou barvu. Samec a samice se na pohled neliší. Nápadný je dlouhý stupňovitý ocas, velký jako celé tělo.

Straky jsou teritoriální, žijí spolu v párech několik let na stejném území. V zimě mohou tvořit hejna o několika jedincích, která navíc večer létají na hromadná nocoviště. Dožívají se až 15 let.

Základem velkého stračího hnízda jsou silné větve, na nich je hlína s kamínky a nakonec výstelka z trávy, listí i chlupů. Hnízdo má často stříšku z větví a dovnitř vedou dva protilehlé vchody. Při stavbě hlavně samec nosí materiál a samice ho upravuje.

Koncem dubna klade samice nazelenalá, šedohnědě skvrnitá vajíčka a sama na nich tři týdny sedí. Po vylíhnutí jsou ptáčata asi tři týdny krmena v hnízdě. Pak ho opustí, ale rodiče o ně pečují ještě další dva měsíce.

Straky se v době krmení živí hlavně housenkami, pavouky, brouky a dalším hmyzem. Loví myši a nepohrdnou ani zdechlinou. Podíl vajec a ptáčat drobných pěvců je velmi nízký. Později se krmí i plody a semeny. Ve městech hledají také odpadky. Straky tedy nenarušují populace jiných druhů ptáků.

A jak je to s loupením stříbrných lžiček? Experimentální výzkumy a pozorování ptáků v přírodě prokázalo, že straky naopak trpí strachem z neznámých předmětů. Straka zlodějka je tedy zakořeněná lidová pověra.

Straky jsou zřejmě nejchytřejší ptáci. Poznají sami sebe v zrcadle – takovéto sebeuvědomění je jinak známo jen u savců jako šimpanzi a delfíni. Poznají osoby podle tváře nebo nebezpečného člověka podle pušky.

Jakub Halaš

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2019 Všechna práva vyhrazena