1. 10. 2013
O problematice nové úpravy ochrany a kácení dřevin
byla veřejnost krátce, formálně a částečně zkresleně informována ve
veřejnoprávních médiích k datu 15. července 2013, kdy nabyla účinnosti vyhláška
č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení. Tato úprava nově
vymezuje některé pojmy a upravuje podmínky pro povolení kácení dřevin
rostoucích mimo les. Z pohledu občana je asi nejdůležitější změna v tom, že se
povolení kácení nově nevyžaduje pro dřeviny rostoucí na zahradách. To platí ale
jen za předpokladu, že nejsou součástí významného krajinného prvku nebo
stromořadí a nejedná se o stromy památné.
Zahrada
je vyhláškou definována jako pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném
území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Nestačí tedy,
že je pozemek vedený v katastru nemovitostí jako zahrada, ale musí být současně
splněny všechny podmínky uvedené vyhláškou. Za oplocený pozemek se přitom
nepovažuje pozemek ohraničený jen živým plotem nebo dočasným oplocením. Tato
výjimka pro dřeviny rostoucí na zahradách se nevztahuje ale ani na zahrady v
zahrádkářských osadách, zahrady u rekreačních nemovitostí, ani na zahrady, na
kterých není zároveň rodinný či bytový dům. V těchto případech stále platí, že
povolení kácení vyžadují všechny stromy s obvodem kmene měřeným ve výšce 130 cm
nad zemí nad 80 cm. Oproti předchozí úpravě vyhláška nově definuje zapojené
porosty mladých dřevin. To jsou případy, kdy se nadzemní části dřevin jednoho
patra vzájemně dotýkají, jsou stejného stáří, prorůstají, nebo se překrývají i
pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí
nepřesahuje 80 cm. Jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené
rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina. Povolení kácení vyžadují
zapojené porosty dřevin na ploše přesahující 40 m
2. Zpřísnění
podmínek kácení platí nově u stromořadí, kdy je nutné povolení kácení vždy, bez
ohledu na to, jak je strom velký nebo silný. Stromořadí je dle vyhlášky
definováno jako souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy;
chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je
i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují
stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin. Obecně formální náležitosti
žádosti na kácení zůstaly totožné. Vyhláška dále pracuje s termínem, že kácení
dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Tím se rozumí
období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny, tedy
v termínu od 1. 11. do 31. 3. každého roku. Povinnost
dodržení doby vegetačního klidu pro kácení dřevin neplyne striktně z obecně
závazného právního předpisu, ale doporučení je třeba respektovat zejména
s ohledem na další zájmy chráněné zákonem. Jde
např. o prioritní zájem na ochranu ptáků v době hnízdění, ale i např.
zájmy obecné ochrany rostlin a živočichů. Velmi častým problémem je pokácení
doupných stromů se zahnízděnými ptáky nebo netopýry, kteří přebývají skrytí
také za prasklou borkou.
V případě jakýchkoliv pochybností či nejasností
doporučujeme raději před realizací kácení předem kontaktovat MěÚ v Říčanech,
odbor životního prostředí, orgán ochrany přírody a krajiny, Komenského náměstí
1619 Říčany, na tel.: 323 618 223 nebo osobně kanc. č. 98, kde se povolení
vydává.
Závěrem věříme, že občané města Říčany včetně Jažlovic, Kuří, Voděrádek
a Strašína budou s právem kácení zacházet velmi střídmě, šetřit zdejší stromy
na nezbytnou mez a
vysazovat nové s povědomím pozitivního vlivu na příznivé prostředí nejen domů
využívaných převážně pro trvalé bydlení.
Milan
Petr
MěÚ
v Říčanech, odbor životního prostředí, ochrana
přírody a krajiny
