Radioamatéři našeho města

VOLÁ OK 1 KAREL, RUDOLF, IVAN RADIOKLUB OK1 KRI - ŘÍČANY – část třetí

Radioklub  Říčany je sportovní oddíl,který není v našem městě příliš znám.  Představili  jsme ho minule.

To,že máme svůj jazyk i poštu znělo možná divně. Ale opravdu. Mezinárodním systémem zkratek a kódů,jež označujeme jako Q kódy, se dorozumíme všude po celé zeměkouli. Doplňkovým jazykem je angličtina. K velmi zvláštní  utajené poště se dostaneme trošku později.

Když se řekne morseovka,skoro každému naskočí pomůcky jako: akát, blýskavice, cílovníci... V táborových hrách jsme takto rozluštili mnohé vzkazy a pokyny. Radioamatéři se vydali trošku jinou cestou,aby si rozuměli. Bzučáky na baterii a telegrafní klíče byli našimi prvními kamarády,pominu-li vlastní konstrukce krystalek /primitivní radiopřijímač/ ,skládající se jen z jedné diody,sluchátek a antény,což byl kus drátu někde v místnosti. To,že byla slyšet jen nejsilnější stanice, nám příliš nevadilo. Kouzlem bylo to,že krystalka nepotřebovala žádný elektrický zdroj. Do naší školy tehdy přišel pán, a řekl,že je z radioklubu. Byl jím pan Josef Klika OK1 FBK. Vedl  radistický kroužek. Přihlásilo se nás  asi 10.Výuka probíhala jednou týdně . Psal se rok 1974.

Takhle nějak jsme zjistili,co je morseovka doopravdy. To,že „radioamatérština“ je náročný sport,to jsme v té době ještě nevěděli. Po krátkém čase jsme začali trénovat i  Radiový Orientační Běh/ROB/. Mnozí třeba znají označení „ Hon na lišku“. Laicky řečeno- přijímačem se vyhledává vysílač se sluchátky na uších.  Ovšem třeba za války takhle Němci hledali  kódované vysílání partyzánů. Není rozdíl,jestli hledáte v lese v okruhu sta metrů,nebo na území o rozloze Evropy. Vždy lze najít přesně bod,na kterém je umístěn krátkovlnný vysílač.

Dnes zapomenutý sport, který má i své ME i MS, je strašně zajímavý i na fotbalovém hřišti při oslavách dětských dnů. K tomu být nejlepší, nestačí jen umět rychle běhat, ale i poslouchat ve sluchátkách značky a přemýšlet. I v našem radioklubu jsme bývali mistři republiky v 80. letech.

Koutkem oka jsme při výcviku pošilhávali za tlustou deku,která kryla vstup do místnosti,kde morseovka zněla trošku jinak. Byla tam spousta pro nás neznámých bedýnek s mnoha knoflíky a vypínači. A strašná spousta kabelů. To byla zatím naše 13. komnata. Otevřeme ji příště.

  V době vzniku tohoto povídání odešel do radioamatérského nebe náš nejstarší a zakládající člen-velký kamarád,pan Libor Marhoul . Jeho značka OK1WS  umlkla.

Prosím všechny přátele o tichou  vzpomínku. Děkujeme za vše Borku!!

                                                     Za  radioklub Říčany, Jiří Gažda OK9GJA,předseda