Říčanské stromy svobody

V letošním jubilejním roce se v médiích připomínají významná výročí našeho státu od vyhlášení Československé republiky až po současnost. Vzpomíná se na podstatné politické, hospodářské, kulturní, sportovní… okamžiky republikového století. Každý z nás je určité části této doby pamětníkem. Mimo nás, archivní materiály, umělecké památníky existují monumentální pamětníci důležitých událostí, kteří, pokud nebudou poraženi, budou tyto chvíle připomínat dalším generacím.

„Strom může být vzácný stářím, přírodní unikátností, estetickou podobou, ale může být také symbolem velkých hodnot. I spojení s významnou událostí může být důvodem pro vyhlášení stromu za památný. Právě jsme začali s žádostmi na státní ochranu těchto národních stromů svobody, pod jejichž koruny říčanští obyvatelé schovali kus historie,“ zdůvodňuje starosta Vladimír Kořen (Klidné město) plán na vyhlášení několika památných stromů v Říčanech. Podobné aktivity po celé republice podporuje Nadace Partnerství.

Když se na Říčany podíváme trochu z výšky, zjistíme, že i přes snahu developerů jsou zeleným městem – lesy, zahrady, louky, parky, stromy… A mezi těmito stromy je několik jedinců lišících se od ostatních svým účelem zasazení – byly vysazeny na paměť vzniku a výročí republiky, jako památka na osvobození a znovuzískání svobody. Stromy svobody.

1919 – V říjnu rozhodlo ředitelství Vychovatelny, aby na západní straně ústavu před zvoničkou byla zasazena lípa svobody. (Mecenáš A. Oliva a jeho odkaz: 110 let založení Olivovy nadace, 2006, 64)

1919 – Dvě lípy svobody zasazeny u schodů při východní straně kostela v dubnu r. 1919. (Popis obcí školního okresu Říčanského, 1938, s. 136)

První jaro v nové Československé republice byly na čestném místě uprostřed města na náměstí u kostela zasazeny národní stromy jako památka na nově vzniklý československý stát a u příležitosti prvního výročí nového státu před kaplí Vychovatelny manželů Olivových byla vysazena další lípa. V r. 1919 byl také založen Československý červený kříž a byla uzákoněna československá koruna.

1938 – Městskou radou bylo usneseno založiti na lukách od Olšánek k Marvánku jubilejní třešňový sad. (Kronika města Říčany 1930–1950, f. 133)

K 20. výročí vzniku ČSR byl nedaleko nově vybudovaného koupaliště (1937) na Marvánku (1934), v blízkosti náměstí založen jubilejní třešňový sad. Jde o jediný případ v Říčanech, kdy jako strom svobody nebyla vysazena lípa, ale třešeň, a zároveň je to jediný sad stromů svobody ve městě.

1938 – Dále bylo rozhodnuto, aby byl založen parčík na styku ulice Smiřických a Mánesovy, na pozemku, zakoupeném od J. Neuberga, rolníka ze Říčan, a aby v tomto parčíku byla zasazena slavnostně jubilejní lípa. Podobnou sadovou úpravu bylo rozhodnuto zříditi i na náměstí, v prostranství mezi školou, farou a kostelem. (Kronika města Říčany 1930–1950, f. 133)

V r. 1938 probíhaly ve městě velké přípravy na oslavu 20. výročí Československé republiky. Mimo třešňový sad byly založeny i dva malé parky, v Mánesově ulici s jubilejní lípou. Město vydalo provolání k majitelům domů, aby provedli úpravy kolem svých obydlí a okna vyzdobili květinami. Vzhledem k mezinárodní politické situaci byla na podzim zahájena branná výchova, cvičily se složky civilní protiletecké obrany, bylo provedeno zatemňovací cvičení a cvičný nálet. V pomnichovských událostech se 20. výročí přešlo bez větších oslav.

1968 – K 50. výročí ČSR byla v ulici Politických vězňů a na Komenského náměstí u gymnázia vysazena lipová alej. Dvě lípy byly vysazeny v Radošovicích a po jedné ve Voděrádkách a Jažlovicích. (vzpomínky pamětníků, dopis MěV NF a MěNV v Říčanech společenským organizacím, závodům a školám na území města, pozvánka MěV NF a MěNV na oslavy 50. výročí vzniku republiky, Rozdělení lip a pořadí)

1968 – Lípa svobody byla vysazena na paměť 50. výročí od vzniku Československé republiky před školou na náměstí.

(Lípy najdete na webu www.lipyrepubliky.cz a www.stromysvobody.cz)

V r. 1968 se slavilo 50. výročí vzniku ČSR a zároveň byly tyto oslavy, a především výsadba stromů svobody, chápány jako vzdor vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy. Městský národní výbor rozhodl, že k oslavám tohoto výročí budou vysazeny dvě lipové aleje. Osm lip v ul. Politických vězňů, které vysadily místní podniky, bylo také pojmenováno po mužích Pražského jara. Velká slavnost proběhla na Komenského náměstí, kde bylo zasazeno 18 lip MěNV, školou, politickými stranami a spolky. Před základní školou na náměstí byla patrně zdejšími pedagogy vysazena lípa. V archivních materiálech byl dopis předsedy TJ Sokol, který chtěl zasadit strom svobody před vchodem do sokolovny, v Rozdělení lip a pořadí je však jako 15. sazeč stromu (na Komenského nám.) uveden Sokol.

V r. 1989, respektive na jaře 1990 se po republice také sázely stromy svobody na památku obnovy demokracie. V říčanských pramenech o tom není zmínka, neznamená to však, že tu nejsou. Pokud by o nich nebo o dalších stromech svobody někdo ze čtenářů věděl, byli bychom za takovouto informaci vděčni.

V říjnu oslavíme 100 let od vzniku Československé republiky. Při této příležitosti budou vysazeny v právě budovaném parku stromy partnerských měst a samozřejmě i lípa na připomínku tohoto významného výročí (a možná ponese i další připomínku a doplní tak chybějící memento na rok 1989).

Markéta Žilková