Říčany a vznik první republiky

29. 3. 2018

Část 4.

V kronikářských záznamech, které učitel Alois Mudruňka sepsal v dubnu 1918, si mimo jiné všímá počasí. Sledování počasí bývá v kronikách tradičním prvkem.

Lze říci, že počasí patřilo mezi to první, co lidé v minulých staletích sledovali a co měli potřebu nějak si pojmenovat a zaznamenat. Znalci počasí bývali na venkově všichni, kteří měli co do činění s obděláváním půdy a s hospodářstvím. Na dobré orientaci v otázkách klimatu záviselo jejich živobytí. Pokud někteří sedláci po sobě zanechali deníky nebo zápisky, můžeme si být skoro jisti, že v nich popisují také počasí. I v říčanském muzeu je uchováván jeden takový deník s těmito záznamy patrně z Velkopopovicka. Obsahuje údaje z poslední čtvrtiny 19. století. Jaké byly teploty a srážky v době, kterou popisuje Alois Mudruňka, si můžeme ověřit na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu, kde jsou ke stažení denní historické záznamy z měření v pražském Klementinu od roku 1775. Měření probíhala (a dodnes probíhají) dokonce několikrát denně. Například na Bílou sobotu posledního roku války (tj. 30. března 1918) v Praze naměřili průměrnou teplotu 2, maximální 4,4 a minimální 0,9 stupňů Celsia. Nasněžilo (či napršelo) 3,5 mm.

Mimo počasí se náš kronikář tentokrát věnuje především politickému neklidu v zemi a hlasům volajícím po samostatnosti. Také ze zápisů v jiných měsících je patrné, že v Říčanech byli dobře zpraveni o tom, co se děje v zemi a především v hlavním městě Čech. Řada místních v Praze totiž pracovala, a tak se Říčanští nemuseli spoléhat na to, co o aktuálních událostech napíší v novinách.

 

2. dubna 1918

Letní čas zaveden bude úředně až 15. tohoto měsíce jako v Německu. Bílá sobota byla ráno opět bílá, ale jménu svému se zpronevěřila a záhy v ranních hodinách poprašek zmizel a Vzkříšení bylo slavné. Při průvodu hráli většinou školní hoši pochody, kterým se naučili u zdejšího hudebníka Freieslebena. Na západě hrozné boje mezi Německem, které sem stáhlo velké množství vojska z ruské fronty proti Francouzům a Angličanům. Také prý několik zdejších zajatců se vrátilo domů z Ruska. Včera večer uspořádal divadelní odbor Čtenářské besedy původní divadlo „Ferdinand spí“ ve prospěch okresní válečné úřadovny v Žižkově a Českého srdce. Návštěva slušná.

 

14. dubna 1918

Počasí krásné, teplé většinou, takže třešně a višně jsou v plném květu. Práce na polích rychle pokračuje, že jest naděje, že bude-li počasí příznivé, bude velmi pěkná úroda. Včera konána ve Smetanově dvoraně Obecního domu pražského velká manifestační schůze nejen poslanců všech stran českých, ale i jiných vynikajících předáků českých, jakož i poslanců a jiných hostů jihoslovanských. Byla to odpověď ministru zahraničnímu hr. Czerninovi, který ve schůzce s několika zástupci vídeňské obce obvinil některé Čechy, nepřímo však celý národ náš z velezrady. Poslanec Jirásek pronesl řeč, kterouž ukončil slibem, že celý národ až do konce zůstane při svých poslancích, kteří budou bojovati pro samostatnost našeho národa. Jako při tomto doslovu, tak i při slibu dr. Kramáře, že vždy zachováme věrnost za věrnost s Jihoslovany, a při slibu poslance G. Habermanna, že neustoupíme od spojení se Slováky, od státu československého.

Lidé, kteří dříve si nevšímali politiky, s pevným přesvědčením tvrdí: „Budeme samostatni!“ Není divu, že lidé touží, abychom se většinou měli jako v Uhrách, kdežto zde stíhá jedna rekvizice druhou. Omezuje se skromná dávka chleba; zkrátka neschází nám nic, jen to co potřebujeme. Není za těchto poměrů divno, že 4nedělní housátko je dnes na trhu v Říčanech dražší, než-li byla začátkem války celá vykrmená husa.

 

Pokračování příště

Renata Skalošová – Martin Hůrka

Zvony z věže říčanského kostela. Ten vlevo nese letopočet 1830, zvon vpravo může pocházet i z roku 1758 – nápis Franciscus by mohl odkazovat ke jménu zvonaře Františka Francka. Pravděpodobně se jedná o fotografii, která vznikla během první světové války před rekvizicí zvonů za účelem získání bronzu na výrobu zbraní

 

Tuto pohlednici poslal svému učiteli Alosi Mudruňkovi voják v první světové válce Jakub Jindra

 

Foto: z archivu Muzea Říčany

 

 

Muzeum Říčany prosí o pomoc při shromažďování fotografií, dokumentů i trojrozměrných předmětů týkajících se konce Rakouska-Uherska i nově vzniklé Československé republiky.

Telefon: 323 603 161

E-mail: muzeum@muzeum.ricany.cz

 

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena