Ruj vlasatá

21. 10. 2013

Cotinus coggygria

Zajímavou a nevšední se ruj stává po odkvětu. Vytváří nadýchané koncové laty a keř tak vypadá jako zahalený v mlžném oparu.

Jen několik druhů rují roste v Asii, Severní Americe a Evropě. U nás se pěstuje ruj vlasatá, v parcích byla poprvé vysazena roku 1865.

Česko je v těsném sousedství přirozeného výskytu ruje vlasaté – severní hranice rozšíření je na Slovensku. Celkově roste v Evropě od Francie po Balkán, potom na Krymu, na Kavkaze, v Himálaji a ve střední Číně.

Keř nebo menší strom dorůstá výšky do 5 m. Větve kryje hnědočervená borka. Opadavé listy jsou eliptické, mají hladký okraj a výraznou žilnatinu. Od konce května se rozvíjejí malé žlutavé kvítky na dlouhých stopkách. Vyrůstají v podobě větvených lat, většina květů je však neplodných. V průběhu zrání plodů se na latách vyvíjejí dlouhé odstálé chlupy, které dávají ruji její typický vzhled. Plodem je hruškovitá, asi 4 mm velká, tmavě hnědá peckovice. Dozrává v září až říjnu.

V říčanských zahradách je ruj vlasatá hojně vysazována. Často jsou k vidění kultivary Royal Purple s červenými listy, nebo Purpureus s karmínově červenými latami. Mohutný exemplář na obrázku roste v Dendrologické zahradě v Průhonicích.

V zemích původu se ruj vysazuje také do větrolamů nebo jako pokryvná dřevina. Kvůli tříslovinám obsažených v listech bývá pěstována i na plantážích. Dříve se jejích tříslovin používalo k zástavě krvácení.

Žluté dřevo se dobře opracovává a je vhodné k výrobě intarzií.

 

Jakub Halaš

 

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena