Stromy kolem nás 116

Zimolez Ledebourův

Zimolez Ledebourův

(Lonicera ledebouri)

Tento zimolez je zatím nepříliš známý. Jeho výjimečnost, která tkví v barvě a tvaru květů, posléze plodů, mu však dává perspektivu v pronikání do zahrad.

Na světě je rozšířeno asi 200 druhů zimolezů. Vyskytují se v mírném a subtropickém pásu severní polokoule.

Areál výskytu zimolezu Ledebourova zahrnuje pobřežní oblasti západu USA, od Oregonu po severní a střední Kalifornii. Vyskytuje se na vlhkých místech u moře a dále do výšky 1 500 m. n. m., kde roste ve světlých lesích. Toleruje i značně zasolenou půdu. Do Čech byl dovezen až v průběhu 20. století.

Na pohled téměř totožný, vzrůstem menší druh, zimolez zákrovečný (L. involucrata) roste v širší oblasti západní části Severní Ameriky, od jihu Aljašky, po sever Mexika.

 Opadavý keř dorůstá výšky 1 až 4 m. Mladé výhony vzpřímených větví jsou zprvu čtyřhranné a zelené. Starší zaoblenější větve mají hnědou kůru. Tuhé zašpičatělé listy jsou na okrajích a zespodu chlupaté.

Trubkovité květy vyrůstají po dvou z načervenalého listenu. Mají tmavě žlutou barvu s nádechem do oranžové až červené. Celé jsou pokryté žláznatými chlupy. Vykvétají od března do července.

Plody, kulaté černé bobule, ukrývají několik elipsoidních semen. Sedí po dvou na nápadně zbytnělých purpurových listenech. Plody nejsou jedlé kvůli hořké chuti.

Zimolez Ledebourův je v Říčanech vysazován jen vzácně. Keř na obrázku roste v Didaktickém centru geologie Muzea Říčany.

Původní indiánské kmeny využívaly různé části rostliny k léčení řady neduhů. Dnes se medicínsky neuplatňuje. Z plodů indiáni získávali tmavé barvivo, které používali mimo jiné na barvení šednoucích vlasů.

Jakub Halaš

foto J. Halaš

zimolez Ledebourův

zimolez Ledebourův květ

zimolez Ledebourův plod