Stromy kolem nás 121

Akébie pětičetná

Akébie pětičetná

Akebia quinata

Možná máte podobný zážitek, jdete po chodníku a najednou ucítíte pronikavou rostlinnou vůni, očima pátráte po nápadných květech, ze kterých by mohla vůně pocházet, ale najdete něco vcelku nenápadného, kupříkladu akébii.

Čtyři druhy popínavé akébie rostou ve východní a jihovýchodní Asii. Akébie pětičetná je původní v oblasti od střední Číny přes Koreu po Japonsko, kde se vyskytuje podél vodních toků, na lesních okrajích, křovinatých svazích a v lesním podrostu. Do Evropy byla přivezena roku 1845.

Dřevitá liána se šplhá do výšky až 10 metrů. Tenký kmínek kryje šedavě hnědá kůra. Dlanité listy jsou složeny většinou z pěti oválných celokrajných lístků. V našich podmínkách listy opadávají, v teplejších oblastech částečně vytrvávají.

Květy vyrůstají v hroznech na tenkých stopkách. Samčí jsou světlé, narůžovělé, samičí bývají mohutnější s výrazně hnědočervenou barvou. Sice neprodukují nektar, ale mají lepkavé blizny, na které sedá hmyz. Vykvétají a voní hlavně v květnu.

Nápadné plody tvoří dužnatý měchýřek, který se začátkem podzimu podélně rozevírá a odhaluje bílou slizovitou dužninu s množstvím černých lesklých semínek. U nás jsou plodné hlavně vyšlechtěné kultivary, původní druh tu prakticky neplodí.

V Říčanech slouží akébie jako okrasná rostlina, která popíná ploty nebo pergoly. V zemích původu má větší využití. Všechny části rostliny, ale hlavně stonky využívá tradiční čínská medicína. Sladkou dužninu plodů, která se jí syrová, mají rády děti. Nahořklé měchýřky se plní masem a smaží. Ze semen je možné lisovat olej. Mladé výhony se používají k pletení košů.

V anglicky mluvících zemích jsou akébie pro svou vůni nazývány čokoládovou révou.

Jakub Halaš