Mezi námi
Radošovický starosta Karel Rybka
2. 2. 2018
Známé výletní místo v údolí Rokytky, jehož historie sahá do období první republiky, se mohlo klidně jmenovat „U Rybky.“ Možná by to i lépe korespondovalo s cílem mnohých výletníků-rybářů. Než se koupaliště ujal Antonín Jureček, v pořadí třetí pronajímatel komplexu restaurace a koupaliště, vedl ho totiž Karel Rybka. Letos uplyne 140 let od jeho narození. Karel Rybka má zásluhy už na vybudování tohoto místa, které pouze utvrdilo pozici Radošovic (které se staly součástí Říčan v roce 1953) jako letoviska. Obec se tak zařadila mezi výletní místa na železnici Františka Josefa I., vedoucí z Prahy do Českých Velenic –mezi Mnichovice, Mirošovice, Senohraby nebo Čerčany. Směřovalo sem mnoho známých i méně známých lidí, aby si na léto pronajali byt nebo postavili vlastní ...
Střípek historie: neblahé 70. výročí
2. 2. 2018
Politické změny v únoru 1948 nadlouho změnily atmosféru i v našem městě. To, že si komunisté (v českých zemích vítězná politická strana už ve volbách v květnu 1946) dělali dlouhodobě nárok na důležité průmyslové podniky v Říčanech, dokládá i dopis uložený v archivu místního muzea. Okresní národohospodářská komise KSČ v Říčanech se 13. února 1948 na své schůzi usnesla, aby u automatického mlýna – známého jako Bartošův mlýn – byla zavedena státní správa. Komise si uvědomovala významné postavení mlýna ve městě i okolí. V dokumentu adresovaném Okresnímu národnímu výboru v Říčanech se píše: „Automatický mlýn v Říčanech má na říčanském okrese nejvýstavnější a nejprostornější budovy a nejvýhodnější polohu, neboť leží ...
Ještě k říčanskému gymnáziu…
30. 12. 2017
Na moje dva vzpomínkové články k jedenáctiletce, dvanáctiletce či gymnáziu v Říčanech zareagoval bývalý (v textu zmíněný) profesor fyziky Mgr. Alexej Bezděk. Domluvili jsme se, že se pokusíme vzpomínky doplnit ještě o další zajímavé podrobnosti. Jak již bylo uvedeno, na říčanském gymnáziu začátkem padesátých let působil velmi vzdělaný profesor RNDr. Julius Procházka, kterého studenti všech generací nazývali Faust. Ovládal nejen přírodovědné obory matematika, fyzika a astronomie, ale byl erudovaný i jazykově (latina, řečtina, němčina). Kromě toho se zabýval také hudbou (zejména hrou na klavír). Byl hluboce věřící. Při jedné z inspektorských návštěv byl dotazován: „Vy prý nevyučujete v souladu s materialistickým, vědeckým světovým názorem! Jak je to při vašem exaktním vzdělání možné?“ Na to ...




