Kameny zmizelých 2024

Realizace letošního projektu Kameny zmizelých 2024 s názvem Odkaz Šoa – vzdělávání žáků a pedagogů v Říčanech je v polovině. Po únorovém semináři pro pedagogy se od března rozběhly vzdělávací aktivity žáků základních škol a Gymnázia Říčany.

Z nabídky vzdělávacích programů Židovského muzea v Praze si žáci a pedagogové vybrali Hanin kufřík, kdy se během vlastního pátrání v dokumentech seznámí s osudy konkrétních rodin z protektorátu Čechy a Morava za druhé světové války. Druhým vzdělávacím programem, který žáci navštíví, je Badatel, přibližující interaktivní formou významné události života Židů: Běh života, Židovská domácnost, Židovská svatba a svátky židovského roku Šabat a Pesach. Oba vzdělávací programy jsou doplněny prohlídkou nejvýznamnějších židovských památek v Praze.

Na 2. ZŠ Bezručova se pod vedením Petry Hřivnáčové rozběhla výtvarná dílna. Kromě kreseb žáci společně pracují i na keramickém 3D reliefu. Těšíme se, že si jejich práce spolu s díly 1. ZŠ prohlédneme při ukládání kamenů zmizelých.

Žáci 3. ZŠ U Říčanského lesa si pro svoji čtenářskou dílnu vybrali komiksovou verzi životního příběhu Anny Frankové doplněného historickými vsuvkami k tématu druhé světové války. 1. ZŠ Masarykovo náměstí si pro četbu zvolila knihy izraelského spisovatele Uri Orleva. Jeho vyprávění inspirovaná skutečnými osudy ukazují, jak moc zasáhla válka do dětských životů a donutila malé hrdiny předčasně přijmout zodpovědnost za sebe a své životy. Všechny tři základní školy a gymnázium se chystají na návštěvu Památníku Terezín a v dalších číslech Kurýra se s vámi podělí o své dojmy a zážitky.

Pokládání kamenů dne 21. května bude mít i speciálního hosta. Je jím Dr. Robert Stone, člen londýnské Finchley Reform Synagogue (FRS) Czech Scroll Committee. Pokud se vše podaří, budeme v roce 2025 společně pátrat po historii říčanské židovské modlitebny a její asi 250 let staré tóry, kterou FRS používá.

Kameny zmizelých tentokrát položíme u domu č. 326/10 naproti parku Antonína Švehly.  Žil v něm lékař Viktor Kraus (jeho kámen zmizelých už je v chodníku usazený) a další členové rodiny Krausovy, kteří se odtud vydali do transportu. Jejich další cesta vedla přes Terezín do koncentračních táborů Zamošč, Izbica a Osvětim, kde zahynuli.  Mnoho informací o této rodině nemáme, z dostupných pramenů vyplývá, že Arnošt Kraus (1885—1942), mladší Viktorův bratr, byl právník. Nejstarší ze sourozenců byla Žofie Krausová (1882—1943). Říčanské muzeum uchovává ve sbírkách talíře a další kousky porcelánu, které pocházejí z pozůstalosti po slečně Krausové. Snad to byla právě Žofie, od které dárce předměty v první polovině 20. století převzal a věnoval muzeu. Jak napovídá datace jednoho ze vzácných snímků ze začátku minulého století, je pravděpodobné, že známe Žofiinu mladou tvář. Zmíněná fotografie zachycuje ženy a dívky ze spolku ochránkyň dětí „České srdce“. O tu se s vámi podělíme v některém z dalších čísel Kurýru. Anna Poljačenková (1898—1942) je pro nás zatím zahalena tajemstvím, neznáme její vztah ke Krausovým a nevíme, zda v Říčanech bydlela dlouho, nebo se tu ocitla jen krátce v souvislosti s válečnými událostmi.

Těšíme se na setkání 21. května při ukládání kamenů na Cestě svobody a při divadelním představení.

Věra Likešová, koordinátorka projektu, s přispěním Renaty Skalošové