Příroda Říčanska

27. 9. 2019

Hřib smrkový
Boletus edulis

Nejcennějším úlovkem většiny houbařů je pravák. Víte, že mezi praváky patří více druhů hříbků? Hřib smrkový je každopádně vzorným příkladem.

Mykologové (odborníci na houby), řadí v Evropě do rodu hřib (Boletus) asi 50 druhů hub s rourkami. Všechny jsou mykorrhizní symbionti jehličnatých nebo listnatých stromů – to znamená, že vlákna hub žijí s kořeny stromů a oba druhy si vzájemně prospívají.

Hřib smrkový se vyskytuje v celém mírném pásu severní polokoule. U nás roste od nížin po horské oblasti. Plodnice se vyvíjí od července do listopadu. Nejlépe se mu daří ve smrkových lesích, ale bývá i ve smíšených lesích hlavně s převahou břízy, výjimečně v listnatých lesích. Kolem Říčan je celkem běžný.

Klobouk hřibu smrkového je v mládí světlý, později kaštanově hnědý a široce vyklenutý. Může dorůst až 30 cm v průměru. Rourky jsou zprvu bílé, později žluté až žlutozelené.

Třeň (noha) bývá v mládí tlustě soudkovitá do šířky 10 cm, postupně se protáhne až do výšky 20 cm. Je pokryta jemnou světlou síťkou, která je zřetelnější v horní, tmavší části.

Bílá dužnina je v mládí pevná, u starších hub pak měkčí. Má příjemnou chuť a silnou houbovou vůni.

Hřib smrkový je luxusní surovina pro jakoukoli kulinářskou úpravu. Bohužel chutná i larvám hmyzu
a bývá často červivý. Nejčastěji si na něm pochutnává některý z druhů drobné mušky bedlobytky (Mycetophila).

Mezi pravé hřiby řadíme ještě jeden vzácný a dva běžné a druhy. Hřib borový (Boletus pinophilus), má v klobouku červenohnědé tóny barev. Hřib dubový (Boletus reticulatus), má výraznější síťku a  světlejší klobouk. Hřib bronzový (Boletus aereus) je vzácný teplomilný druh, který má celkově tmavší barvu.

                                                                    Jakub Halaš

 

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2019 Všechna práva vyhrazena