Růst jako rakovina

28. 6. 2019

Názor - Andrea Hlubučková

Město roste, doprava bohužel také a další zatížení přinesou i plánované stavby.

Na internetu jsme zahájili diskusi o dopravě kolem Komenského náměstí po dostavbě nové základní školy. Je naivní si myslet, že do školy chodí místní děti pěšky!  V praxi jsou to desítky aut. Tělocvična bude hostit kroužky, kam dojíždějí děti ze vzdálenějších míst až do večera, jídelna, třídní schůzky, jarmarky a akce. Ucpe se celé okolí, nápor dostane i Olivova, kde jsou už nyní tři školy, je úzká, se závorami a nepřehlednou zatáčkou. Navíc slouží jako tranzitní zkratka mezi Černokosteleckou a 101, tedy pro auta, která by v centru vůbec nemusela být. Vypadá to, že se tam „čeká“ na fatální dopravní nehodu.

Máme dvě řešení.

Jednak maximálně znepříjemnit autům Komenského náměstí. Jednosměrku Olivovou ulicí prodloužit od náměstí kolem Anežky za závory až k Jasmínové.  Přidělat parkoviště a chodníky, obyt.zóny.

A dále, zdá se, že máme volbu. Můžeme mít z Říčan maloměsto západního typu, které se maximálně uzavírá autům, znepříjemňuje průjezd retardéry, jednosměrkami, obytnou zónou, slepými ulicemi. Ideálně si okolí řekne: Do Říčan autem nejedu, tam je to jen pro rezidenty.

Po každém z nás to ale něco chce: Především vzdát se pohodlí a maximální rychlosti jako hodnoty. Nevztekat se, když nezaparkujete v místě. Po městu to chce bezpečné chodníky, odstavná parkoviště, cyklostezky a stojany, podporu městské dopravy.  Po polici nejen pokutovat. Po školách a provozovatelích zajistit bezpečnou úschovu elektrokol a elektrokoloběžek. Po rodičích, aby nechávali auto doma. Po dětech, aby považovaly vlastní mobilnost za prestiž a svobodu. Po seniorech, aby využívali senior taxi, autobusy a elektroskútry. Po „přespolních“, aby se odnaučili tranzit městem. Po kraji, aby sem necpal tranzitní dopravu a náklaďáky.

Často cestuji po malých městech v Evropě. Vlissingen v Holandsku, Gadrbaer na Islandu, Sisteron ve Francii a jiné. Vidíte tam celé bloky (domy + škola + lékaři + soc. služby) s velmi omezeným průjezdem autům.

Naše město je kopcovaté, rozlehlé, nemá vyřešené ani cyklostezky, ani chodníky…  Asi hned nedosáhneme podoby holandského Houten, zároveň přichází nová vlna, elektrokola stále zlevňují a my máme šanci. Myslím i sebe a svou rodinu.

Město roste, ale růst není vždycky plus. Jediné, co v přírodě roste a bují, je rakovinná buňka. Růst se ale dá i tak, že zpomalíme a zbrzdíme. Jedině tak se dá zvládnout.

Andrea Hlubučková

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2019 Všechna práva vyhrazena