Stromy kolem nás 112

Fíkovník smokvoň - Ficus carica

Fíkovník smokvoň patří mezi člověkem nejdéle využívané stromy. Část populace věří, že je to první rostlina, kterou lidé k něčemu použili. Můžeme se dočíst: „Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.“

Do rodu fíkovník patří kolem 1 000 druhů dřevin. Rostou v tropickém a subtropickém pásu celého světa. Některé z nich, pod názvem fíkus, pěstujeme jako pokojové rostliny.

foto: archiv Muzea Říčany

Fíkovník smokvoň původně rostl asi v oblasti Přední Asie. Lidé ho však už od pravěku šířili. Jeho pěstování je doloženo již z doby před zdomácněním obilnin a luštěnin. Od starověku pak roste po celém Středomoří.

Keř nebo menší strom s hladkou světlou borkou dosahuje výšky kolem 5 m. Vyrůstají na něm opadavé, hluboce laločnaté a tuhé listy. Celá rostlina je prostoupena latexovou mízou.

foto: archiv Muzea Říčany

Oblíbené fíky vypadají jako plody. Jsou to však nepravé plody čili plodenství, vzniklé dozráním zvláštního květenství. Velké množství kvítků vykvétá uvnitř dužnatého útvaru zvaného sykonium. Malý otvor ve fíku umožňuje přístup pro specializovaného hmyzího opylovače, vosičku fíkovnici.  Na samičích rostlinách se tvoří jedlá plodenství, šťavnaté fíky, které se podle odrůdy vybarvují od zelenožluté do červenofialové barvy. Různé odrůdy smokvoní mají svoje zvláštnosti ve způsobu opylování a tvorbě plodů – nažek uvnitř fíků. Na samčích rostlinách se tvoří většinou nejedlá plodenství.

foto: Jakub Halaš

Ve středomoří smokvoň plodí 2 až 3 krát ročně, severnější výsadby pouze na konci léta. Při teplotách pod -10 ºC dřevina promrzá, proto se u nás většinou přesouvá do zimních zahrad. Už od renesance se fíkovníky pěstovaly v tzv. fíkovnách, které se daly na zimu zakrýt, jako např. v Královské zahradě Pražského hradu.

Fíky se konzumují čerstvé i sušené. Také se kandují, vyrábí se z nich marmelády nebo alkoholické nápoje. Dřevo se uplatňuje v truhlářství a řezbářství.

Jakub Halaš