Andělé mezi námi

Dobrý den,dovolte, abych i já přidala do tohoto měsíčníku města Říčan svůj příspěvek. Ráda bych vám představila jednu malou obyvatelku našeho města a zároveň svou dceru, šestiletou Denisku Jancurovou. Je skoro stejná jako mnoho jiných dětí, přeci je ale jiná a její dětství je velmi složité a náročné.

Její start do života byl plný komplikací - pro nepostupující porod nakonec ukončený císařským řezem, kdy byl její mozek 7 minut bez kyslíku. Následněbyla rozdýchávána a převezena na specializovanou kliniku, kde lékaři měli co dělat, aby její špatný vstup do života ukočírovali. Byla zde vložena do speciálního inkubátoru, kde lékaři chladili mozkovou činnost, aby zabránili dalšímu úbytku i poničení mozkových buněk.Na této klinice byla Deniska celkem měsíc. Bylo to vše velmi složité a náš život zcela obyčejných lidí se naprosto změnil. Museli jsme se naučit spoustu věcí - nám do této doby neznámých věcí i postupů. Denní cvičení, aby se Deniska zlepšila a alespoň nějak se mohla hýbat. Naučit se žít s diagnosou DMO - spastická kvadruparesa, což znamená: dětská mozková obrna - postižení jak ručiček, tak i nožiček a celkové ochabení svalstva. Neustále jsme navštěvovali spoustu lékařů, absolvovali vyšetření, učili se cvičení, při kterém Deniska velmi usedavě plakala a já měla dost často pocit, že jí ubližuji. Naštěstí pomalé zlepšování její pohybové aktivity mi dávalo znát, že je to správná cesta. Museli jsme se všichni naučit do té doby mnoho zcela neznámých věcí - oslovovat firmy, které se zabývají výrobou pomůcek pro děti takového postižení. Shánění sponzorů, kteří by nám pomohli s financováním pomůcek i věcí, které Deniska potřebovala. Zažili jsme šok při poznání celkových cen těchto pomůcek! Například kočárek stojí  93000 Kč - 60000 Kč uhradila pojištovna a zbytek byl na nás. Lehátko, na kterém cvičíme, stálo 33000 Kč - to nakonec uhradilo město Říčany. Rehabilitační cvičení na Slovensku v ceně 75000 Kč na 14 dní zaplatila soukromá osoba (dárce), autosedačku za 56000 Kč opět město Říčany, cvičení s platbou za převozní a odlehčený kočárek 11000 Kč nadace Charta 77, kolo Loped a věci potřebné k cvičení firma Amada Kolovraty - všem moc děkujeme. Spoustu cvičení financujeme sami, ale zvládáme to velmi těžce. Deniska by potřebovala mnohem více - její veliké pokroky jsou pro nás rodiče obrovskou motivací a snažíme se kontaktovat nejen nadace, ale i firmy. Deniska už skoro chodila s chodítkem, ale bohužel měla 8. února 2012 epileptický záchvat, po němž tři dny ležela na JIP v Krčské nemocnici. Po propuštění domů 4 měsíce jen ležela. Od té doby musí denně užívat antiepileptickou léčbu.Vlastně jsme začínali úplně znova. Od 4 let jezdíme s Deniskou do speciální školky v Praze, tam je Deniska moc ráda, mají tam také bazén, rehabilitace, masáže i logopedii. Pro vaši představu - jsem s dcerkou po celou dobu doma a pobírám pouze příspěvek na péči. Ostatní finance domácnosti jsou tedy na partnerovi, kromě Denisky máme ještě třináctiletého syna Dominika a nyní malinké miminko - syna Matýska. Bez sponzorů a hodných lidí by Deniska měla jen málo šancí mít vše, co velmi potřebuje. Deniska je usměvavé děvčátko, velmi se snaží. Kontakt se svými vrstevníky je pro ni obrovskou motivací. Mentálně a rozumem se jim vyrovná. Má sice malý skluz, ale i to je obrovský pokrok. I sám neurolog, který při Denisce stál, když byla na JIP, je velmi potěšen a překvapen z jejích úspěchů a pokroků. Během našeho společného života jsme se ale také setkali jak s nepochopením, tak i nevolí či odsuzováním od jiných lidí. Ale naštěstí teď už vím, jak úžasné je, když potkáte člověka - ANDĚLA, který se objeví z ničeho nic a nezištně a bez jakýchkoliv řečí nabídne svou pomoc. Svou energii, pochopení, pevný stisk podané ruky, přímý pohled do očí - aniž by očekával z naší strany díky. Takový člověk je pro mě skutečně ANDĚL. Snad štěstí, snad náhoda nám v našem neustálém boji seslala do cesty paní Editu Broukalovou, která vede v Říčanech taneční kroužek. Setkaly jsme se náhodou na sociálním odboru u paní Spolkové (která je také pro mě i Denisku obrovskou podporou - kdykoliv potřebuji s něčím poradit nebo pomoci, vždy si na nás najde čas).Tam paní Broukalová vyslechla mé trápení a nabídla mi, že se její děvčata, její kroužek stane patronkou Denisky. Velmi mě to potěšilo. K ní se přidala také její společnice, která vede malé zpěváky v Říčanech, Eliška Erlichová. Obě tyto dámy velmi obdivuji. Snad právě Denisčin úsměv a srdečné chování je zasáhlo na pravém místě - u srdíčka. Paní Broukalová nám nabídla patronaci a pomoc. Obdivuji její temperament, energii, lidský přístup, pochopení. Vlastně děti při trénincích, kam máme možnost chodit, dělají totéž co my. Nacvičují, opakují taneční sestavy. Při návštěvě na trénincích jsem pochopila, že je tvrdá práce a neustálé opakování k dosažení vytouženého cíle potřeba. Děvčata jak z Dance E.B., tak od od Elišky Erlichové se k Denisce velmi krásně chovají a vždy ji rády vidí.Tady její postižení nikdo neřeší - tady neexistuje. Kdykoliv jí nabídnou pomoc, učí jí tančit, zpívat. Smějí se, blbnou, berou ji jak sobě rovnou a za to jim moc děkuji. Deniska se za nimi vždy moc těší. Snaží se dělat věci, které doma nechce. Pohybově je na tom Deniska hůře. Leze pouze po zemi, sama si nestoupne a nechodí. Mluví omezeně a špatně vyslovuje - slovní zásobu má velikou, jen jí je hůře rozumět. Sama se neoblékne, nesvlékne, nenají. Potřebuje neustálou dopomoc. Díky poslednímu pobytu na 4 týdenním pobytu v lázních Klimkovice leze Deniska po kolenou ve vysokém kleku, s pomocí si stoupne a nakračuje. Musíme toho ještě mnoho naučit. Je toho dost co už jsme udělaly, ale ještě mnohem více, co nás čeká. Díky pomůckám, které už doma máme, je cvičení lehčí a zajímavější. Jakákoli pomoc je pro mě obrovskou nadějí, že bude Deniska jednou alespoň trochu soběstačná a samostatná. Nyní se blíží možnost, že půjde příští rok k zápisu do školy, a tak moc touží po vozíčku. Vozíček, který jsme pro ni vybrali a který odpovídá veškerým jejím možnostem, ale stojí 70000 Kč a pojištovna na něj nepřispívá. Takže opět budeme oslovovat nadace a hledat prostředky. Stůl do školy i židli už budeme mít právě díky paní Broukalové.

Pokud se budete chtít dozvědět o Denisce něco více, ráda vám odpovím - adresu nechám v redakci. Nebo se můžete podívat na webové stránky Dance E.B. Ráda bych touto cestou PODĚKOVALA VŠEM, kteří již Denisku podpořili, i těm, kteří ji podpoří a budou podporovat dále. Ona je velmi šikovná a každé cvičení je na jejím zdravotním stavu znát - vždy udělá nějaký pokrok! Děkuji hlavně lékařům, kteří Denisku zachránili - hlavně Petru Klementovi. Také děkuji všem, co s Deniskou cvičí - paní Renatě Vodičkové, Editě Broukalové, Elišce Erlichové - patronkám a jejich dětem. Dále paní Spolkové, Zedníkové, městu Říčany, domovu duchodců, rodině Rezkových, nadacím - VIZE 77, Srdce pro děti, kontu Bariery, f irmě AMADA, bance G.E. Capital Bank, soukromým investorům, firmě Syner, zkrátka všem lidem, kteří finančně pomohou!!! Největší poděkování potom patří mému partnerovi a rodině! Pokud jsem na někoho zapomněla, prosím o prominutí. Děkuji také redakci Kurýra za otištění mého příspěvku.

Maminka Eva