Český svaz včelařů, z. s.

O včelím vosku

 Blíží se Vánoce a ty, laskavý čtenáři těchto řádků, si možná na vánočním stole zapálíš příjemně vonící svíčku z včelího vosku. V tomto článku bychom tě chtěli seznámit s tímto po medu nejdůležitějším produktem včel.

Včelí vosk je produktem včelích dělnic ve věku 12 – 18 dní jejich života. Vzniká přeměnou medu a pylu ve speciální žláze. Vosk je žlázou vylučován do sternitů (pánviček) na spodku zadečku včely. Ztuhlé voskové lupínky jsou odebírány ostatními včelami a dále zpracovány na stavbu díla. Na tvorbu 1 kg vosky včely spotřebují 3 - 3,5 kg medu a 50 g pylu. Včelstvo může za jeden rok vyprodukovat 0,5 - 0,8 kg vosku. Vosk má specifickou hmotnost 0,96 g/cm³, je to elektrický izolant, bod tání má 62 - 65°C, je směsí nejméně 250 chemických složek - esterů uhlovodíků, mastných kyselin, hydroxypolyesterů a dalších látek. Je rozpustný v organických rozpouštědlech, např. chloroformu, acetonu a benzenu.

Včely začínají stavět nové plásty na jaře v době květu vrb a třešní, aby měly kam ukládat nektar a pyl a včelí matka měla kam klást vajíčka, z nichž se líhnou larvy, které se po zavíčkování buňky postupně přemění v nové včely – mladušky. Včely vytvářejí tři druhy buněk - dělničí, ve kterých se z oplozených vajíček vyvíjejí včely dělnice, o něco větší trubčí buňky, ve kterých se z neoplozených vajíček vyvíjejí trubci, a nakonec matečníky, které včely staví v době rojení, a ve kterých se z oplozených vajíček díky bohatší výživě vyvíjejí včelí matky. Včelař v době jarního rozvoje včelstva vkládá do úlu rámky, ve kterých je upevněna mezistěna, což je voskový list, na němž jsou vyraženy základy buněk. Ty včely dostaví, a zaplní medem a pylem, nebo matka zaklade vajíčky.  Včelař pak med při medobraní z rámků vytočí v medometu a rámky znovu vloží do úlu. Nebylo tomu tak vždy.  Před vynálezem tzv. rozběrného díla, tj. rámků, mezistěn a později medometu, se včelařilo v klátech nebo košnicích a včelař odebíral med včelám vždy na jaře odřezáním části (obvykle poloviny) medných plástů a med získával jejich vykapáním nebo lisováním. Nově vystavěné (tzv. panenské) plásty jsou světle žluté, ale jak se v nich postupně líhnou nové generace včel, tmavnou a mění barvu od žemlové až k černé. Tmavé plásty je třeba vyřadit a vytavit z nich vosk. To se provádí pomocí slunečního tepla ve slunečním tavidle, dokonaleji ve vařáku horkou vodou, nebo párou a lisováním. Tato činnost je pro svou pracnost a energetickou náročnost včelaři ze všech včelařských činností nejméně oblíbená, proto mnoho včelařů rezignuje na získávání vosku a staré voští likviduje. Proto je v ČR, ačkoliv je to jedna ze zemí s nejvyšším počtem včelstev na km², nedostatečná produkce vosku a je zapotřebí jej dovážet ze zahraničí.

Použití vosku

 Vosk byl využíván již v prehistorických dobách, některé skalní kresby byly vytvořeny voskem. Od nejstarších dob byl využíván při výrobě forem na odlévání kovových předmětů i dnes používanou technologií „na ztracený vosk“. To je zřejmě důvod, proč v době bronzové došlo k velkému rozvoji včelařství. Ve starověkém Egyptě se vosk používal v malbě, při povrchové úpravě dřeva a v kosmetice, v antickém Římě sloužil jako platidlo. Med a vosk z českých zemí byly v raném středověku žádaným vývozním zbožím a čeští včelaři-brtníci byli pro svou vysokou odbornost zváni do okolních zemí. Později vznikaly voskařské cechy a existovala specializovaná povolání voskař, svícník nebo voštník, dosud o tom svědčí příjmení jako např. Voska, nebo v němčině Wachsmann. Ve středověku byl vosk povinnou součástí odvodů nájemců polností vrchnosti a církvi. Za panování císaře Karla IV. byl vosk součástí daňových odvodů jako důležitá surovina pro výrobu voskovic.

Dnes je vosk využíván ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu, při výrobě speciálních nátěrových hmot, při impregnaci dřeva, ochraně povrchů kovových výrobků, při výrobě kovoliteckých forem technologií „na ztracený vosk“, v restaurátorství a potravinářství. 

                                                                                                                      Vaši včelaři na www.vcelyricany.cz