Cesta od nápadu k nové investici města

Práce, práce a zas práce

Mnohdy slýcháme, že se podařilo prosadit konkrétní investici. Jenže zmínka na webu, na zastupitelstvu nebo v novinách je jen slovem na začátku.

Ve volbách kandidáti nabídnou v programu konkrétní investice, voliči se rozhodnou, co ve městě chtějí. Jenže volební program stran a uskupení je také jen slovem – slibem. Cesta od nápadu ke stavbě je velmi klikatá a dle složitosti realizace i časově náročná.

Prvním krokem je body z volebního programu, na nichž je shoda napříč zvolenými stranami, zanést do seznamu projektů. Zastupitelé schválením tohoto strategického dokumentu říkají, čemu se má úřad věnovat. Jiné nápady musí počkat. Dalším krokem je zpracování investičního záměru (IZ) na základě požadavkového listu. Požadavkový list podepisuje v drtivé většině starosta. Rozhoduje se podle rozpočtových a personálních možností úřadu a také podle poptávky veřejnosti. Požadavek zpracování investičního záměru může také iniciovat rada, zastupitelstvo nebo odbor správy majetku. Nicméně tohoto kroku se využívá minimálně. Po podpisu požadavkového listu odbor správy majetku musí zpracovat Investiční záměr.

Jde o soubor technickoekonomických informací potřebných pro kvalifikované posouzení investice. Ověří se jím místo investice, podmínky a harmonogram realizace a také rozpočtový rámec. Je to i podklad pro vypracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Zpracovaný IZ předkládá k projednání a schválení odbor správy majetku radě města a ke schválení do Zastupitelstva. Každé schvalování investičního záměru doprovází i uvolnění peněz z rozpočtu. Radní hlasují o materiálech jak elektronicky pro urychlení administrativních procesů, tak fyzicky na radě. Zastupitelé se scházejí k jednání za přítomnosti pozvané veřejnosti jednou do měsíce. Teprve po odsouhlasení zastupitelstvem se začíná projektovat.

Vedení města podporuje dialog mezi občany a radnicí, proto jsou některé významné záměry projednávány na veřejných setkáních, aniž by to určoval zákon.

Zpracovatelem projektové dokumentace jsou externí dodavatelé vybraní v souladu se zákonem a směrnicí města o zadávání veřejných zakázek. Projektant připravuje projektovou dokumentaci. Při projektování plní představy radnice a posuzuje limity z hlediska územního plánu a regulačního plánu. Projektuje se několik měsíců a jedná se o nejmenších detailech. Pokud je potřeba, město jedná s vlastníky o pronájmu či prodeji potřebných nemovitostí. To samotné může zabrat mnoho měsíců vyjednávání s desítkami majitelů, drtivá část jednání končí až v kanceláři starosty za účasti vedení města. Každý nákup musí také schválit rada a následně zastupitelstvo. Součástí projektování je většinou i inženýrská činnost, to znamená jednání s vlastníky inženýrských sítí (voda, plyn, elektřina, kanalizace) a s dotčenými orgány (od odboru životního prostředí po hasiče či hygieniky). Vše směruje k podání žádosti o stavební povolení. Vydání stavebního povolení a územního rozhodnutí je v kompetenci stavebního úřadu. Součástí dokumentace pro provedení stavby je i podrobný položkový rozpočet. V průběhu projektování proběhne mnoho, někdy i několik desítek schůzek a jednání. Už v průběhu projektování sleduje a připomínkuje přípravu Odbor kanceláře starosty, který má na starosti přípravu veřejných zakázek a případné dotační příležitosti.

Dotace

Projekt, který má vydané územní povolení, se může ucházet o dotační podporu z různých zdrojů – krajských, národních či evropských. Dotace tedy nejsou jen záležitostí EU, byly tady i před naším členstvím. Dotační žádost je obvykle až padesátistránkovou publikací s mnoha detaily – od rozpočtu po to, jestli projekt pomáhá konkrétním skupinám, třeba maminkám na mateřské, nebo naopak, jestli některým skupinám nebrání, třeba hendikepovaným.

V žádostech o dotace jsme většinou úspěšní, i když jde velmi často o velice náročný proces. „Úspěch závisí na dobré koordinaci mezi odbory, organizaci práce a včasném zahájení přípravy projektu,“ říká vedoucí odboru kanceláře starosty Markéta Javůrková a doplňuje: „Příprava investičního projektu začíná běžně minimálně s ročním předstihem, takže plánování má zásadní význam.“

Organizace zabývající se dotacemi vydávají na každý rok jakýsi harmonogram výzev. Náplň dané výzvy je však známa až v okamžiku vyhlášení a není možné se dozvědět detaily dříve. „Požadavky na rozpracovanost projektové dokumentace se u jednotlivých titulů liší. Příprava žádosti jde ruku v ruce s připraveností projektového záměru,“ prozrazuje odbornice na dotace Jana Vavřinová, z téhož odboru. „Ne vždy je situace ideální a projekt je nutné doladit dle dotačních pravidel.“ Dotace poskytuje hned několik zdrojů.

Prvním zdrojem jsou takzvané „evropské dotace“. Přesněji prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů čerpané prostřednictvím operačních programů. Národním koordinátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Jednotlivá ministerstva jsou pak zodpovědná za vypisování dotačních programů v rámci svých resortních organizací.

Čerpají se tak například evropské peníze z OPŽP, který administruje Státní fond životního prostředí. Zde jsme byli úspěšní naposledy s projektem izolační zeleně, kde jsme získali 80 % na 9 milionovou investici. Dalším je třeba program rozvoje venkova, který má na starosti Státní zemědělský a intervenční fond. Zde nejnověji uspěl projekt lesní posilovny na tehovské cestě. Samo MMR pak administruje prostřednictvím Centra pro regionální rozvoj (CRR) takzvaný IROP - Integrovaný regionální operační program. Jednotlivá ministerstva také vypisují národní dotace, které jsou financovány ze státního rozpočtu. Aktuálně třeba běžící dotace na nákup ekologických automobilů pro obce. V neposlední řadě jsou to krajské dotace. Každý kraj vypisuje ze svého rozpočtu dotační programy, které mají napomáhat obcím v daném kraji. Nicméně posouzení dotace od jejího sepsání po podpis rozhodnutí o jejím schválení trvá i tři čtvrtě roku. Když je  dotace úspěšná, začíná dlouhodobá práce na dokladování veškerých nákladů, předkládání monitorovacích zpráv o realizaci projektu či jeho udržitelnosti.

Veřejná zakázka

Pokud se podaří zajistit finanční prostředky z dotace nebo z rozpočtu města (což musí znovu odsouhlasit rada a zastupitelstvo) začíná se hledat firma, která investici postaví. Od předpokládané ceny investice se odvíjí druh zadávacího řízení, čím vyšší hodnota, tím náročnější proces. Na výběr firmy, která investici pro město zabezpečí, je potřeba zhruba dvou měsíců. Pokud tedy nevznikne problém. Jinak se může výběr stavební firmy protáhnout až na půl roku. Vyběr zhotovitele a podepsání smlouvy schvaluje rada města a smlouvu podepisuje starosta.

Při stavbě samotné si město najímá technický dozor, který hlídá za radnici, jak stavba postupuje a jestli se nešidí. I výběr technického dozoru podléhá směrnici o zadávání veřejných zakázek. Referenti oddělení investic včetně vedení města (projektového manažera nebo starosty) se účastní kontrolních dnů a zajišťují celkovou koordinaci akce. Řeší také případné reklamace. V případě, že vzniknou v rámci realizace stavby vícepráce, schvaluje je rada města změnou smlouvy.

Na konci všeho je kolaudace a předání k užívání. I tady práce nekončí, protože je potřeba určit odpovědné osoby nebo instituce, které budou novou stavbu nebo rekonstruovanou budovu užívat. Musí se uzavřít smlouvy o výpůjčce či nájmu a do rozpočtu se zanesou náklady s provozem. V současné době se na radnici připravuje více než 70 investičních akcí. Na jejich zajištění pracuje na radnici napříč odbory něco kolem dvacet lidí.

„Tento tým mění město a zaslouží poděkování obyvatel,“ hodnotí práci starosta Vladimír Kořen a dodává: „Je to obrovská práce, kterou mnozí nevidí. Nemluví se o ní. Proto mě mrzí, když přijde nějaký politik a začne se holedbat, že něco zařídil. Není to prostě tak. Město se mění díky seřízenému radničnímu stroji, který ví, co a proč dělá.“

Tisková zpráva města Říčany