Co je veřejný prostor a kdo jej utváří?

Snad nejstručnější, a přitom velice výstižná, je definice veřejného prostoru či prostranství v zákonu o obcích, která říká: „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“

 Z této definice je patrné, že na tvorbě veřejného prostoru se podílíme my všichni, zatímco o jeho péči se stará převážně město. Kvalitu veřejného prostoru si v určité míře utváříme sami, a to nejen péčí o něj, ale také způsobem užívání – buď si jeho hodnot vážíme, a nebo jej poškozujeme (grafiti na nových fasádách, poničený mobiliář, zničené odpadkové koše, nepořádek, ale i bezohledný přístup některých investorů). To, co však veřejný prostor utváří, jsou stavby samotné – stavby financované z rozpočtu města i stavby soukromých investorů.

V průběhu několika let se z rozpočtu města vybudovalo či zrekonstruovalo několik objektů, které měly na zlepšení kvality veřejného prostoru zásadní vliv – jmenujme např. Lázeňskou louku, rekonstrukci městského kulturního střediska Labuť, odbahnění a opravu hráze Mlýnského rybníka a na to navazující osvětlení na hrázi, rekonstrukci ulice Rýdlova, Štefánikova a Olivova vč. doplnění zeleně a květinových záhonů a mnoho dalších. V roce 2014 byla vyhlášena architektonická soutěž na denní stacionář Olga, v roce 2016 arch. soutěž na výstavbu komunitního centra na Komenského náměstí. Jedná se samozřejmě o investičně velice náročné realizace, které mají na veřejná prostranství zásadní vliv. Všichni je vnímáme především proto, že byly realizovány v centru našeho města, nebo v místech, ulicích, kde je velká frekvence pohybu lidí. Součástí veřejného prostranství jsou ale všechny ulice a uličky ve městě. Jejich kvalitu určují převážně soukromí investoři, kteří staví, popř. rekonstruují rodinné domy, provozovny, oplocení atp.

Není oplocení jako oplocení

Právě ploty mají zásadní vliv na kvalitu uličního prostoru. Bohužel oplocení bývá pouze zřídka projekčně řešeno s potřebnou pečlivostí. Velkým nešvarem několika posledních let se stalo oplocení pozemků vysokými zdmi, zdánlivě s minimálními finančními náklady na realizaci a následnou údržbu. Stavbu rodinného domu umístěného v zahradě kolemjdoucí člověk vnímat nemusí, co ale ve velké míře vnímá, je zeleň a oplocení zahrad a rodinných domů. Pouze v ojedinělých případech lze výstavbu téměř dvoumetrové zdi na hranici pozemku akceptovat – např. z důvodu extrémně vysokého automobilového provozu. 

Chtěla bych tímto apelovat na všechny investory, aby své stavby projektovali nejen s ohledem na své individuální zájmy, ale i s ohledem na jejich začlenění do stávající zástavby. Snaha o utváření a zachování architektonicko-urbanistických hodnot v území, mezi které bezesporu patří i kvalitní veřejný prostor, je jedním z úkolů architekta města, jehož funkci zastávám. Ke každé soukromé investici, a to se týká i rekonstrukce oplocení, vydává stanovisko město Říčany. Součástí toho souhrnného stanoviska je i vyjádření architekta města, v němž se v posledním období vždy objevuje požadavek, jehož cílem je utváření a podpora kvalitního veřejného prostoru – ulic, náměstí, nároží, zákoutí. Takový prostor nevznikne realizací parcel opevněných dvoumetrovými zdmi z betonových desek či štípaných tvárnic. K záměrům, jejichž realizací by byly ohroženy architektonicko-urbanistické hodnoty lokality, nejčastěji tedy ulice nebo náměstí, se vyjadřuji a budu vyjadřovat negativně.

Na závěr článku připojuji několik fotografií z Říčan, které dokládají proměny veřejného prostoru ulic v důsledku soukromých investic. Úsudek o „pozitivním vlivu“ těchto a mnohých dalších podobných realizací si již udělejte sami.

                                             Alice Štěpánková,

architekt města Říčany, vedoucí oddělení investic