MŠ a ZŠ Sofie

Říjen v Mateřské škole Sofie

Často se nás rodiče ptají, jak vypadá typický týden v mateřské škole. Pro toto číslo jsme vybrali jeden z říjnových týdnů, během kterého jsme se věnovali podzimu. Pondělí děti začaly povídáním o stromech – uprostřed kulatého koberce mohly vidět spoustu nejrůznějších větviček, listů a také plodů. Dozvěděly se, proč jsou pro nás stromy tak důležité, a společně jsme začali jednotlivé větvičky, listy a plody poznávat. Pravda, někdy jsme si museli přizvat na pomoc i encyklopedie. Potom už nezbývalo nic jiného, než si další den vyrobit vlastní „Herbář stromů“. Vymysleli jsme tolik věcí, proč jsou stromy důležité a všichni jsme se shodli na tom, že je musíme chránit. Složili jsme si slovo „strom“ z písmen pohyblivé abecedy i ze smirkových písmen, skládali jsme velké puzzle stromu, naučili jsme se, z jakých částí se strom skládá, a na závěr jsme si s vlastním tělem vyzkoušeli, jaké to je „být stromem“.

Ze základní školy jsme si vypůjčili nádhernou pomůcku na poznávání stromů, kterou děti s obrovským zájmem celou poskládaly. Je prostě k nezaplacení, když máte školu o patro výš a můžete si kdykoliv skočit pro pomůcku, kterou ve školce děti nemají, ale některé děti v mateřské škole ji již plně využijí.

Další den jsme společně přivítali nové roční období – podzim. Právě přicházejícímu podzimu jsme za zvuků skladby Antonia Vivaldiho „Podzim“ vyrobili velkou společnou mandalu z podzimních plodů, které jsme poctivě několik dní sbírali na vycházkách. Společný ranní kruh byl pro nás opravdu slavnostní, bylo krásné slyšet děti, jak samy o podzimu povídají, dokáží popsat, co se děje v přírodě, a s jakou pečlivostí a soustředěním se podílejí na tvorbě mandaly… Oslava pokračovala ještě po obědě, kdy jsme si uvařili vlastní šípkový čaj a připili jsme si s ním na krásný podzim.

Další den to u nás ve školce zase vonělo – pekl se totiž cuketový koláč a při té příležitosti jsme se o cuketě také něco dozvěděli. S jak velkým nadšením jsme se vrhli do jeho upečení, tak s ještě větším nadšením jsme koláč poté snědli.

S dětmi jsme v říjnu otevřeli také široké téma o dinosaurech a plazech.

Pro děti jsme nachystali různé dinosauří aktivity – mohly tak například počítat dinosauří vajíčka, nacházet dvojice stejných dinosaurů, číst a listovat si v mnoha encyklope-
diích a knihách, či vyrábět si dinosauří knížku. Součástí aktivit byla návštěva v geoparku v Říčanech a taky výstava plazů v říčanském muzeu. Navazující aktivity ve třídách byly věnovány plazům. Představili jsme si třísložkové karty s různými druhy plazů, na globusu jsme si ukázali, kde a na jakých kontinentech plazi žijí a kde ne. Také jsme měřili červeno-modrými tyčemi vzdálenost 3 m – to je totiž přesně ta vzdálenost, na kterou kobra černokrká dokáže vystříknout svůj jed.

Nezapomněli jsme ani na naši zahrádku a spolu s dětmi jsme ji nachystali na zimní odpočinek. Taky se nám už rozběhly všechny kroužky, a tak děti ve školce mohou absolvovat v týdnu kroužek keramiky, rytmicko-pohybové přípravy, flétny, klavíru a také plavání a angličtiny.

ŘÍJEN V ZÁKLADNÍ ŠKOLE SOFIE

Nejdříve se musíme vrátit k představení „Robin Hood“ a „A cirkus bude?“, které jsme v Divadle Minor na konci září viděli. V minulém čísle jsme slíbili zprostředkovat pohled dětí na představení. Jeden z kluků napsal:

„Více se mi líbilo přestavení Robin Hood. Bylo to i hodně hlasité představení. Nejhlasitější mi přišlo, jak vojáci zabavovali Robinovi dům. Myslel jsem si, že to tam zapálí.“

Jedna z holek po druhém představení napsala: „V úterý jsme byli v divadle Minor na „A cirkus bude?“ Jeli jsme vlakem. V tom divadle byl skvělý dětský koutek. Divadlo bylo vtipné. Všichni si tam koupili mentosky.“

Portréty inspirovanými mistrem Arcimboldem a zátiším s ovocem a zeleninou jsme se rozloučili s plody léta a ocitli se v novém ročním období i tématech. Mimo větších projektů se každý den ve škole věnujeme, každý ve svém tempu, běžné práci v matematice, českém i anglickém jazyku, kosmické výchově a dalších předmětech.

V říjnu bylo naším velkým tématem cestování. Začali jsme „cestovat“, a to nejen prstem po mapě, ale i opravdově. Jedna část školy prozkoumávala Prahu - její historické, moderní i technické památky. Děti si vyzkoušely cestovat různými pražskými dopravními prostředky. Vznikly nám pěkné výstupy i obrázky. A bavili jsme se rčením: „Všude dobře, doma nejlépe“. Nebo: „Nejrychlejší cestování je prstem po mapě.“

Ve stejnou dobu druhá část školy díky finanční podpoře EU a státního rozpočtu vyrazila do Londýna na jazykově poznávací pobyt. Celou akci jsme pojmuli v duchu naší školy – získávat vlastní zkušenosti všemi smysly a prožívat život kolem sebe – pronajali jsme si dům, s dětmi jsme chodili nakupovat do místních obchodů, sami jsme si vařili, kupovali si jízdenky a vstupenky. Všechny nákupy a vstupy do muzeí si děti vyřizovaly samy, bez pomoci doprovodu.

V Londýně jsme kromě hodin v jazykové škole navštívili řadu muzeí, památek a turistických atrakcí.

Tower of London: děti na výletě požádaly Beefeatera o společné foto.

Děti si psaly své deníky, ze kterých si dovolujeme citovat, protože hovoří za vše:

„Ve čtvrtek jsem musel vstávat ve 4:30. Pak jsem udělal ranní povinnosti a Patrik si pro nás přijel a odjeli jsme na letiště.“ (Filip, 2.roč.)

„Letěli jsme letadlem. Nezadusili jsme se, v klidu jsme přistáli. Asi 10 min. jsme byli na letišti. Potom jsme 30 min. jeli vlakem.“ (Honzík, 3.roč.)

„Bylo to v Royal Albert Hall. Hráli hudbu z Bondovek. Dvakrát jsem tam usnula a málem jsem se ztratila cestou z WC. Měli jsme 70., 71. a 72. lóži. Dnešek se mi moc líbil.» (Anita, 4.roč.)

„Na Londýnském Oku: Byli jsme na London Eye. Dělalo se mi špatně, protože to bylo hrozně vysoko.“ (Julča, 4.roč.)

„V muzeu Natural History jsme viděli kostry dinosaurů. Taky jsme byli v technickém muzeu, kde jsme si prohlédli letadla a auta. Pak jsme jeli metrem domů. Měli jsme svůj domek. Vítek nám udělal večeři.“ (Adam, 4.roč.)

„Poslední den jsme jeli Doubledeckerem, lodí a fotili si Big Ben.“ (Filip, 2.roč.)

Royal Albert Hall: hudbu z filmů Jamese Bonda hraje královská filharmonie

Pohled z nejvyššího místa London Eye na město

Práce dětí v interaktivní galerii v Tate Modern

Sedm dnů uteklo jako voda a my se už těšili na návrat domů. A co jsme se naučili? Potvrdili jsme si jednoduchou pravdu: „Cizinec má svůj domov v cizí zemi. Když přijedeme do zahraničí, jsme tam cizinci zase my.“ (B. Říha)

Ale všichni jsme doma na planetě Zemi, proto bychom měli spolu vycházet v dobrém, i když mluvíme různými jazyky. A co se týče angličtiny? Děti zjistily, že když poslouchají, tak lidem na ulici jde rozumět, jen se člověk musí snažit. A když něco opravdu chci, tak si o to dokážu říct, jak v obchodě, tak v muzeu.

Obrázek jednoho z dětí po návratu z Londýna