MŠ Srdíčko

Logopedie v MŠ Srdíčko

V poslední době vzrostl počet dětí, které mají nedostatečnou slovní zásobu, špatnou výslovnost, sykavky, zadrhávání nebo nesprávnou skladbu slov ve větě. Proto jsme se rozhodli zapojit do vyhlášeného rozvojového programu Podpora logopedické prevence v předškolním vzdělávání. Díky kvalitně připravené žádosti paní ředitelky Jiřiny Řehákové a editorské pomoci paní Havlíkové a paní Kubecové jsme se stali úspěšnými a dotaci MŠMT pro rok 2016 získali. Cílem projektu je vytvoření jazykových koutků ve všech třídách, jejich vybavení didaktickými pomůckami, odbornými publikacemi, proškolení dalšího pedagoga na pozici logopedického asistenta a vytvoření vlastní metodiky, která by nám měla pomoci při práci.

Od ledna 2016 se tedy snažíme naplnit vytyčené cíle – systematicky a cíleně rozvíjet logopedické dovednosti a motivovat rodiče ke  spolupráci. Podrobnější informace najdete na webu mateřské školy Srdíčko Říčany.

Eva Stoupencová

Proč je důležité učit děti správně vyslovovat?

Dnešní doba je v mých očích poněkud uspěchaná a zkratkovitá. Každý se snaží ušetřit čas a věnovat co nejméně úsilí a energie na vlastní život. Sice neustále spěcháme a tvrdíme, že „nestíháme“, na druhou stranu, když nejsme viděni, jsme pohodlní a hledáme, jak se vymluvit. Dětem umetáme cestičku, kupujeme jim tkaničky, které si nemusí zavazovat, vozíme je autem, i když to nemáme domů daleko a hlásíme je do kroužků angličtiny, aniž by byly schopné vyjádřit se srozumitelně v jazyce vlastním. A to i přesto, že komunikace je pro život toliko potřebná a způsobuje nám pozemšťanům stále větší a větší problémy.

Téměř každé předškolní dítě umí zacházet s mobilním telefonem a psát smsky, jeho podpis ale čitelný není. Hraje si na tabletu nebo na počítači místo toho, aby si bezstarostně a beztrestně povídalo s rodiči o tom, co ho těší nebo naopak trápí. Když se ho někdo na něco zeptá, neumí se vyjádřit souvislou větou, natož aby rozumělo jejímu obsahu. Sama učím hudební kurzy a podivuji se nad tím, kolik maminek dává přednost výuce anglického jazyka před aktivním pohybem nebo znalostí říkadel a lidových písní. Takové děti se nám později dostanou do 1. tříd, mají základní dovednosti v cizím jazyce, ale chybí jim povědomí o jazyce mateřském. Mnohdy si rodiče tento jejich handicap odmítají přiznat a myslí si, že je dostatek času na jeho nápravu, až přijde do školy. Takové dítě se ale potom mezi dravými spolužáky dostává do izolace a stává se terčem posměchu, což značně komplikuje jeho budoucí přístup a cestu ke vzdělání.

Jsem proto ráda, že se paní učitelky v mateřských školách snaží vnímat tuto problematiku nejen z pozice každodenního průvodce našich dětí, ale klást důraz i na odbornou přípravu a péči o jejich správnou výslovnost, srozumitelný a kultivovaný projev. Znamená to jistě krok kupředu v utváření kvalitnějších mezilidských vztahů, které se rozvíjejí právě díky účelné a efektivní komunikaci. Do učeben mateřských školek se tak dostane mnoho zajímavých materiálů a knih, kterými budou naše děti listovat, stávat se přímými účastníky jejich příběhů, a které jim pomohou utvářet si blízký vztah a úctu k jejich rodnému jazyku. Stále platí nejen „kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“, ale „když otevřeš pusu, prozradíš mnohé sám o sobě“.

Děkuji tedy ústy nás všech, rodičů, nejen jako učitelka, ale i matka, za snahu všem těm, kteří jsou si vědomi krás jazyka českého a chtějí jeho bohatství předávat našim dětem. Držím palce, ať se ve školkách práce v této oblasti úspěšně daří!

Milena Kubecová