Nejen fyzické zdraví, ale i duševní pohoda je důležitá. V muzeu chceme udělat vše pro to, abychom k té vaší mohli přispět. Současná situace akcím nepřeje, ale věříme, že většina z těch, které plánujeme pro zbytek roku, se bude moci uskutečnit. Účast bude vždy vázána na jmennou rezervaci. Můžete se těšit na komorní, ale o to víc tvůrčí a přátelskou atmosféru. Sledujte web muzea, kde vždy najdete aktuální informace.
TVOŘIVÉ VÁNOCE
Přírodní adventní věnce
26. 11. 2020, 18:00-20:00, muzeum
Připravte se na nadcházející období adventu a přijďte si vyrobit adventní věnec z přírodních materiálů v poklidné atmosféře v muzeu. V ceně dílny je i výroba čtyř voňavých svíček ze včelího vosku.
Povede Petra Skřivánková
Vstupné 350 Kč
Rezervace nutná!
Vánoční dílny
1.12., 3.12., 5.12., 6.12., 8.12., 10.12., 12.12., 13.12., 15.12., 17.12., 19.12., 20.12.
úterý a čtvrtek 15:00-17:00
sobota a neděle 14:00-18:00
Během pravidelných setkávání si společně vyrobíme nejrůznější vánoční ozdoby a dekorace, které zvládne úplně každý. V ceně základního vstupného je tvoření ozdob ze slaného těsta, slámy nebo papíru. Pro odvážnější jsou připraveny náročnější dílny (za poplatek), kde si vyzkoušíte výrobu svíček ze včelího vosku a korálkových ozdob na stromeček. Přijďte s celou rodinou, zabavíme i nejmenší děti, pro které bude připraven jejich vlastní koutek s přírodninami a knížkami.
Vstupné: 60/30/150 Kč. Poplatek za nadstavbové dílny dle výběru balíčku.
Rezervace nutná!
Cyklus workshopů –
Vyrobte si to sami
Naučíte se, jak si doma upéct kváskový chléb, vyrobit jedlé dárky, připravit si domácí kosmetiku a drogerii, ušít si praktické pomůcky na opakované použití nebo vyrobit voskové ubrousky. Dozvíte se spoustu praktických informací k tématu zero waste – tedy jak snižovat množství odpadu a jak být soběstačnější.
Veškerý materiál a pomůcky jsou v ceně kurzu.
Termíny: vždy 18:00–20:00
11. 11. kvašená zelenina a jedlé dárky
9. 12. kváskový chléb
13. 1. domácí kosmetika
10. 2. domácí drogerie
3. 3. šití a voskové ubrousky
Cena: 1 700 Kč/ celý cyklus
Povede Petra Skřivánková,
Jana Véghová a Alžběta Macková
Rezervace nutná!
Nebude-li možné workshopy uskutečnit v plánovaných termínech, celý cyklus spustíme později, podle aktuální situace a v souladu se všemi opatřeními. Budeme se v takovém případě setkávat dvakrát měsíčně.
Infostánek k říčanským
kamenům zmizelých
Několikaměsíční spolupráce města Říčany s Muzeem Říčany vydává své plody. I přes obtíže, které nám způsobila pandemie koronaviru a s ní související opatření, se podařilo dokončit Infostánek k říčanským kamenům zmizelých. V někdejší trafice pamatující začátek 20. století jsme vytvořili prostor k zamyšlení nad osudy říčanských židovských rodin, které byly zlikvidovány během holocaustu.
Zaměřili jsme se především na příběhy lidí, kteří žili na dnešním Masarykově náměstí, a v přechozích letech jsme jim pokládali kameny zmizelých. (Projekt je ovšem stále otevřený a doufáme, že si takto budeme připomínat i další zmizelé židovské obyvatele v Říčanech.)
Vedle informačních panelů a letáku s mapkou náměstí se zaznačenými kameny nabízí nový infostánek možnost shlédnout několik video dokumentů. Jde o záznamy činností žáků a studentů k tématu holocaustu v uplynulých letech a o snímky představující kameny zmizelých v Říčanech i v mezinárodním kontextu. Vznikl také Příběh Elsnerových z Říčan. Ten divákům přibližuje přeživší Jarmila Horalová (rozená Elsnerová) a její rodina, vnučka a dva z pravnuků. Pro krátký film jsme čerpali fotografie z muzejního a rodinných fotoarchivů a využili jsme audionahrávky s pamětnicí. Komentář namluvil Petr Dušek. Za kamerou při červnovém natáčení stál Tomáš Lénárd, ten se také ujal zvukové stránky a výsledného střihu. Spoluautorkou dokumentu je Renata Skalošová.
Oficiální otevření Infostánku plánujeme na 5. listopadu. Otevírací doba pro veřejnost se bude odvíjet od aktuálně platných vládních opatření. Sledujte místní věstník, webové stránky a sociální sítě Muzea Říčany a města Říčany.
S vděčností vzpomínáme
Práce historického oddělení Muzea Říčany by byla mnohem svízelnější, pokud bychom neměli podporu místních občanů. Rodáků, pamětníků i lidí, kteří se sem přistěhovali a hledají vztah k tomuto místu a vytvářejí kořeny pro své děti a vnuky. S radostí s kolegy vítáme fotografie se záběry Říčan a okolí, jak je ještě neznáme, audionahrávky s hlasy zdejších dávných obyvatel nebo dokonce filmové záběry týkající se života města. Tento rok byl plný radostných přírůstků do muzejní sbírky, ale bohužel jsme zažívali i mnoho bolestných ztrát. Odešla totiž řada starousedlíků, kteří muzeu po léta zachovávali přízeň a různými způsoby s námi spolupracovali. Připomeňme si alespoň dvě jména. V září, krátce po akci Dožínky 1945, při které jsme hojně mluvili i o její mamince, zemřela Jaromíra Škardová. Dcera paní mlynářky Marie Menclové, v mládí členka souboru Táčkaři Tyla při říčanském SSC, do posledních dní elegantní paní s krásnou vytříbenou češtinou. V říjnu nás náhle opustil Karel Ťukal. Asi si ho mnozí vybavíte jako návštěvníka rozmanitých kulturních programů v Říčanech. Na jaře na stránkách Kurýru vzpomínal, jak se říčanské děti učily ke konci války. Také akce muzea prozařoval jeho úsměv a dobrá nálada, v jeho gentlemanském chování jsme tušili ještě dobu první republiky.
Budete nám chybět – s vděčností vzpomínáme na chvíle, které jste nám věnovali.
Renata Skalošová
Ze sbírek muzea: Divadelní cedule
Divadelní cedule patří mezi nejvýznamnější prameny ke studiu dějin divadla. Pojmenování pochází z německého termínu „Theaterzettel“. Cedule je vlastně divadelní plakát, který se týkal pouze jednoho konkrétního představení a obsahoval podrobnější informacemi o něm. Mezi divadelníky se dodnes rozlišuje mezi cedulemi (o nich podrobněji viz dále) a plakáty, které jsou spíše výtvarně řešenou pozvánkou na představení nebo mají jen stručný informativní charakter. Předchůdci cedulí byly takzvané periochy (jakési obsahy představení), dochované z církevního prostředí. Ty byly nahrazeny cedulemi na konci 18. století.
Cedule obsahuje informace o názvu a autorovi hry, herecké společnosti, která představení sehrála, a jejím řediteli, místě konání představení, jednotlivých rolích a hercích a třeba i o výši vstupného. V horní části bývají cedule často opatřeny otvorem, který je dokladem toho, že visely v místě konání představení. Tam se také s předstihem rozdávaly, což vykonávali zaměstnanci divadelní společnosti zvaní ceduláři. Cedule tiskly ovšem nejen divadelní společnosti, ale například též cirkusy a pojízdná panoptika (obludária, výstavy voskových figurín a podobné).
Říčanské muzeum uchovává několik stovek divadelních cedulí, které se týkají představení profesionálních i ochotnických souborů. Pocházejí z 19. a především z první poloviny 20. století. Z ochotnických společností se jedná především o říčanského Tyla a radošovickou Dramatiku, z profesionálních společností pak o cedule Divadelní společnosti B. Bittla, Divadelního souboru H. Housové, společnosti F. Kneisla ml., Macháčkovy činohry či Československé divadelní družiny R. Olšovského. Nejstarší dochovaná cedule pochází od společnosti V. Brauna, která sehrála v Říčanech 14. 6. 1862 Kolárovu hru „Žižkova smrt - Pomsta za Jana Husa“. Tuto ceduli daroval muzeu roku 1964 pan Josef Mašín z Dubče.
Jan Boukal
Redakční systém i-servis
(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena