Neobyčejní občané Říčan (5.) - Vzpomínky Dalibora Hofty

Stavby na Marvánku, o kterých jste se mohli dočíst v předchozích článcích, prováděly různé stavební, truhlářské a tesařské firmy. Před 2. světovou válkou tak činily zdarma – byla to jejich reklama, i když názvy firem nebyly nikde v areálu koupaliště uvedeny.

Veškeré činnosti, které souvisely s přeměnou Marvánku na městské koupaliště, od výkopových prací až po konečné drobné stavební úpravy, vedl tehdejší městský stavitel pan František Novák. Už dříve jsem na něj na stránkách Kurýru vzpomínal: byla to obdivuhodná osobnost, která zastala velké množství práce. Měl na starosti stavební úřad a řídil také všechnu práci v obecním lese. Nechal mj. vysadit i alej topolů, která dodnes lemuje cestu od sportovní haly směrem na Marvánek. Po Říčanech jezdil na kole a občany, kteří nechali na chodníku složené palivo nebo stavební materiál, napomenul, aby to uklidili. Pokud do druhého dne nedošlo k nápravě, vyměřil jim pokutu. Měl k dispozici několik dělníků, kteří ve městě opravovali, co bylo zrovna potřeba – tu chodník, tam omítku, zašli i na říčanský hrad, pokud tam bylo nutné něco spravit.

V Říčanech bylo více lidí, kterým ostatní říkali „pane staviteli“, ale těch skutečných se stavitelskými zkouškami bylo jen několik. Zkoušky, které se dříve, asi do roku 1950, skládaly na Zemském úřadě, byly přísné; dnes by to byly zkoušky bakalářské, ne-li magisterské. Ten, kdo se chtěl stát stavitelem a architektem, musel znát statiku, vypočítat zatížení střechy, stropů, základů, stupeň izolace atp. Tak například pan Josef Větrovec byl pouze zednickým mistrem, ovšem podnikatelem velkého ducha, a postavil téměř polovinu Říčan. Titul stavitel skutečně patřil např. panu Sojkovi, panu Schejbalovi a panu Koškovi. – Antonín Košek pracoval nějakou dobu jako správce pily na Vojkově, později v Říčanech stavěl rodinné domy i budovy, které dodnes užívá široká říčanská veřejnost. Tomuto muži se budeme ještě podrobněji věnovat.

Zaznamenala Renata Skalošová