Proč máme zelený marvánek a jak to budeme řešit?

Díky řasám a potvrzenému výskytu cerkárií v rybníku Marvánek nenaplnila uplynulá letní sezóna očekávání vás Říčaňáků, ani vedení radnice.

Malebné prostředí se bez možnosti koupání stalo jen okrajově navštěvované a plně nevyužilo potenciál vyhledávané rekreační lokality. I když jsme se tématu Marvánku věnovali v minulém čísle kurýru, stále chodí dotazy na téma řas a cerkárií. O odpovědi jsme tentokrát požádali odborníka společnost ENKI, o.p.s. doktora přírodních věd Ivo Přikryla. Doktor Přikryl byl Oddělením technické správy města, vodohospodářem panem Sedláčkem osloven jako odborný konzultant. Ve veřejně prospěšné společnosti ENKI sídlící v Třeboni působí jako odborník na obnovu rybničních ekosystémů.

Pane doktore v důsledku čeho vzniká velké množství řas v rybníku Marvánek?

Jednoznačně v důsledku vysoké koncentrace živin ve vodě. Rybníkem protéká Říčanský potok, do nejž je zhruba kilometr nad Marvánkem zaústěn odtok z ČOV Světice. Rybník sice byl v předchozích letech odbahněn a tím zbaven velkého množství živin, ale z přítoku bylo okamžitě velké množství živin ve vodě opět doplněno.

Proč se tam dříve v takovém množství neobjevovaly? Může to být tím, že na dně rybníku po znovunapuštení zůstala tráva?

Tráva vyrostla z živin přítomných na dně rybníka. Její rozklad mohl způsobit pokles koncentrace kyslíku, ale z hlediska vnosu živin je to naprosto nepodstatné. Řas (přesněji sinic) v současnosti není až tak moc. Jde jen o to, že tvoří velké pouhým okem viditelné kolonie a že jde o sinice, které se rády hromadí u hladiny, takže jsou nápadné. Vedle nich je v těchto dnech v Marvánku obrovské množství perlooček, které svou filtrací koncentraci drobných řas snižují, proto převládly ty velké. V minulosti (před odbahněním) bývalo v Marvánku určitě více řas, jak svědčí letecké snímky z let 2003, 2006 a 2012, kde je všude rybník intenzivně zelený. Ale byly to drobné řasy okem neviditelné. Hustejší obsádka kapra limitovala přítomnost velkých perlooček a za těchto okolností prevažovaly drobné druhy řas a sinic a ty způsobovaly nízkou průhlednost vody. Až vyrostou ryby, které se letos v Marvánku silně rozmnožily, a vyžerou velké perloočky, převládnou opět drobné druhy řas, jejich celková biomasa naroste a rybník se opět zazelená.

Je tvorba řas v takovémto rozsahu běžným jevem po odbahnení rybníku?

Množství řas není způsobeno odbahněním, ale velkým množstvím živin v přítoku. U každého odbahňovaného rybníka záleží na kvalitě vody v přítoku a na velikosti rybí obsádky, jaká kvalita vody se ustálí v daném rybníku a kolik tam bude řas.

Na Marvánku byly kachny vždy. Proč se zrovna teď objevil parazit - cerkarie? Je počet těchto případů vyšší, než byl v minulosti, i na jiných místech ČR?

Případů cerkariové dermatitidy celosvětově poněkud přibývá. Podle medializovaných případů v ČR za poslední desetiletí jde spíše o setrvalý stav. Aby cerkariová dermatitida v nějaké rekreační nádrži propukla, musí se potkat výskyt kachen nebo jiných vodních ptáku napadených motolicemi a přítomnost většího množství vhodného druhu plže, který je hostitelem jejich vývojových stádií - cerkarií. Člověka nenapadají cerkarie všech druhů motolic, které se ve vodním prostředí vyskytují, ale jen některé. V minulosti před odbahnením míval Marvánek určitě vetší obsádku ryb včetně velkého kapra, který množství plžu silně omezoval. Druhy motolic vyvolávající cerkariovou dermatitidu přesto mohly být v Marvánku přrtomny, ale v tak nízké koncentraci, že to nevyvolalo pozornost. Po odbahnení podpořeném dotací z Operačního programu Životní prostředí se situace změnila. Podle stanovených podmínek byla vysazena velmi nízká obsádka ryb bez vetších kaprů. Za těchto podmínek se silně rozmnožili plži uchatky nadmuté (Radix auricularia). V nich se vyvíjejí cerkarie motolic způsobujících cerkariovou dermatitidu a za teplých slunečných dnů se z nich uvolnují. Tento stav bude přetrvávat, pokud se zásadně nezmění způsob rybářského hospodaření.

Proč jsou vůbec rybníky odbahňovány? Je to pouze z důvodu zvětšení retenční kapacity?

Účelem odbahnění bývá zvětšení retenčního objemu rybníků a v některých případech i odstranění vnitřních zásob živin. U Marvánku určitě druhý důvod převážil. Jen měl být doplněn i úsilím omezit přítok živin z přítoku.

Jaké doporučujete řešení situace na Marvánku?

Vedení města jsme navrhli čtyři alternativy rybářského hospodaření a doporučení omezit přísun živin do Marvánku. Je na vedení města, co si z toho vybere a kterou alternativu pak rozpracujeme.

Často slýchám výtky na pořadí odbahňovaných rybníků. Dle nich měly být nejprve odbahněny rybníky na přítoku do Marvánku. Je to správná a logická úvaha. Ptám se proto pana starosty Vladimíra Kořena (Klidné město): Proč se rybník Srnčí, který leží nad přítokem do Marvánku, bude odbahňovat až letos?

Přímo na Říčanském potoce je rybník Rozpakov. To je rybník, jehož součástí je pozemek ve vlastnictví asi patnácti lidí od Písku po Pardubice. Někteří jsou prakticky nedohledatelní. Je to velmi složitá situace na projednání. Přítokem Říčanského potoka je potok Srnčí a na něm je také stejnojmenný rybník. Každé odbahnení rybníka je velkou investiční akcí, která se připravuje několik let. A nelze dělat vše najednou. Na dně Srnčího rybníka je zhruba desetina množství bahna, co leželo na dně Mlýnského rybníka, který poškodily povodně. Idea, že budeme čistit rybníky odshora dolu, je teoreticky hezká, kdybychom se jí ale drželi, tak dodnes nevyčistíme nic.

Dle doktora Přikryla mělo být věnováno úsilí omezení přítoku živin z přítoku. Budete v tomto směru přijímat nějaká opatření?

Živiny, to je zásadní problém. Do Rozpakova a Marvánku nám přitéká voda plná hnojiv. Jednak z polí a hlavně ze světické ČOV. Hnojivo NPK asi znáte a obsah dusíku a fosforu je na přítoku do Rozpakova velmi vysoký. Možná by se tou vodou daly zalévat kytky a už by se nemuselo přihnojovat. Předložím radě návrh, abychom vypověděli nájem zemědělcům na všech pozemcích města v okolí Marvánku. A na těchto pozemcích chceme vysadit zeleň, trávu, stromy, meze. Zabrání to splavování orné půdy a hnojiv do potoka. Co se týká světické ČOV, na začátek září jsem svolal k tomuto tématu schůzku, třeba se podaří vylepšit technologii.

Děkuji za vaše odpovědi

Kateřina Lauerová,

Tisková mluvčí města Říčany