Srnčí palouček 2 - historie

2. 4. 2022

    Historie samotného Srnčího paloučku není nikde zaznamenána. Můžeme jen stručně zmínit historii blízkého okolí podle sporých údajů v písemných pramenech nebo podle vyprávění pamětníků.

    Zadní část byla zřejmě od nepaměti loukou a jako taková byla i obhospodařována. Přední část byla součástí větších polí - orné půdy. Po vybudování  železniční dráhy Františka Josefa v r. 1871

došlo k oddělení od ostatních polí a postupné přeměně na louku.  Pozemky byl obdělávány, dokud nedošlo k nástupu traktorů a dalších těžkých zemědělských strojů. Ty nemohly vjet na podmáčenou louku. A přední část byla tak malá, že po vymizení koní ze zemědělství se nevyplatilo jí dále využívat jako ornou. A tak pozemky postupně zarůstaly plevelem.

    Cesta k Srnčímu paloučku má na starších mapách název „K Rozpakovu, do Lehovic a k dolům“.

Mezi Srnčím rybníkem a Světicemi býval dvorec, který se jmenoval Lehovice, a zanikl pravděpodobně již v 15. století. Dnes zde prostředkem pole prochází cyklostezka z Kolovrat do  Mnichovic, a také je zde tzv. Ladova zahrádka.

   Existence dolů, ke kterým ukazuje název cesty, je nejasná. V okolí paloučku můžeme dodnes najít  řadu dolíků a prohlubní v terénu. Jedna prohlubeň je i přímo na paloučku, ukrytá v keřovém porostu. Prohlubně blízko cesty byly již z velké části zavezeny odpadem, zřejmě z přilehlé malé chatové enklávy, možná i ze Světic. Mohlo by se jednat o vrchnostenské doly Lichtenšteinů. Ale není jasné, co by se v nich eventuálně „dolovalo“, možná se mohlo jednat o turmalín. Může také jít o označení cesty k lomům na kámen v lokalitě Na skalce u Světic. A nebo se může prostě jednat jen o název „doly“, označující přirozené utváření terénu různými prohlubněmi, dolíky a údolími potůčku.

    Severně ve vzdálenosti cca 100 m od paloučku se nachází pozemky bývalých Thomayerových  okrasných školek. František Thomayer byl významný český zahradník a zahradní architekt. V Říčanech spolu s bratrem Josefem, významným lékařem, skupuje v letech 1880-1883 pozemky, na kterých založili „Thomayerovy stromové školky v Říčanech u Prahy“, školku okrasných dřevin, která byla jednou z nejvýznamnějších podniků svého druhu v okolí Prahy. Živnost k provozování zahradnictví jim byla udělena v r. 1896. Jména občanů, kteří jim prodali pozemky, jsou dodnes u pamětníků v povědomí: Plívovi, Medřických, Seidl, Šubrt, Houžvička… V r. 1891 zde postavili vilu, kam Josef Thomayer jezdil na letní byt a kde se scházela řada významných osobností společenského a kulturního života  (Aleš, Čech, Jirásek, Marold, Neruda, Rais, Winter aj.).  F. Thomayer se také účastnil veřejného života v Říčanech, například organizoval tábor lidu proti odlesňování pozemků v katastru Strašín u černokostelecké silnice. Také stál u vzniku Okrašlovacího spolku v Říčanech v r .1902. Po r. 1915 v důsledku své nemoci se již F. Thomayer nemohl starat o provoz školek a posléze předal jejich vedení svému příbuznému Františku Šatrovi. Po roce 1948 převzalo školky JZD, po jeho zániku pak Státní statek. Po r. 1990 byly školky v restituci vráceny příbuzným Františka Thomayera a krátce nato byla činnost školek ukončena. Jako zdroj vody pro školky sloužil zřejmě  i rybníček u Srnčího paloučku.

    V polovině cesty od paloučku do Světic se nachází říčanská hájovna. Zde byl dlouhá léta hajným František Merksbauer. Podle některých pamětníků sloužila louka na Srnčím paloučku právě pro potřeby hajného. Jiní zase označují lokalitu jako farní louku. V současné době hájovnu využívá Muzeum Říčany, zejména pro dětskou lesní školku.

     V zadní části paloučku byly pořádány skautské dětské letní tábory. Skaut v Říčanech vznikl v r,1926. Od té doby se také pravděpodobně konaly tábory na Srnčím paloučku, s výjimkou roků 1940 – 1945 v důsledku rozpuštění skautu za Protektorátu a po r. 1950 po druhém rozpuštění skautu. V  r. 1968 byl skaut podruhé obnoven, ale již v r. 1969 opět rozpuštěn. Skauti ještě v r. 1968-1970 stihli postavit klubovnu v rámci Akce Z. Poté zřejmě ještě několik let probíhaly tábory na Srnčím paloučku, když skauti byli nuceni přejít pod hlavičku Pionýru. Po třetí obnově skautu v r. 1990 se již tábory na Srnčím paloučku nekonaly.

 

                                                                                                    Jiří Pánek

                                                                                                   Okrašlovací spolek v Říčanech

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2022 Všechna práva vyhrazena