Veřejné stavby mají být vlajkovou lodí architektury

Rozhovor s architektem a autorem projektu rekonstrukce Městského kulturního centra v Říčanech Tomášem Rajtorou z ateliéru MYNYMY architects a fotoreportáž mapující průběh rekonstrukce.

Prostor kulturního střediska by měl být především multifunkční, tak aby mohl hostit akce nejrůznějších druhů. Sál, přilehlé prostory a zázemí by tedy měly být připraveny pokud možno na co nejvíce indoorových kulturních akcí. Musí se počítat s různými situacemi uspořádání nábytku, různým počtem lidí, s akcí na jevišti (divadlo, koncerty), ale i v hledišti (taneční, soutěže, šachové turnaje). Tomu všemu se přizpůsobí dispozice, akustika, osvětlení, vzduchotechnika apod.

Co by podle vás měl vnitřní prostor veřejné instituce splňovat?

Veřejné stavby by v ideálním případě měly být jakousi vlajkovou lodí architektury – vzorem estetiky a kvality stavění pro ostatní. V některých západních zemích a severských státech opravdu často udávají směr, jsou pokrokové, inovativní. V České republice tomu tak bohužel většinou není. Veřejné stavby by ale samozřejmě nikdy neměly být neúměrně drahé, jelikož jsou financovány z veřejných prostředků.

Co všechno se v Kulturním centru v Říčanech změní?

Rozsah rekonstrukce byl zadáním investora poměrně přesně definován. Rekonstrukce se týká především hlavního sálu, jeviště, malého sálu, přísálí, baru a částečně zázemí pro účinkující. Oprava nezahrnuje vstupní prostory střediska, WC a šatny pro návštěvníky či prostory pro kroužky v patře budovy do ulice. Největší změny návštěvník pozná v hlavním sále. Zmizely původní dřevěné světelné rampy, kryjící ocelová táhla krovu. Stěny jsou nově opatřeny akustickým obkladem a strop akustickým podhledem, nové je také osvětlení sálu a rozvody audiovizuální technologie, jeviště dostane nový portál s osvětlením, novou oponu a čelní obklad forbíny. Podlaha hlavního sálu, malého sálu a přísálí bude restaurována. Přitížení stávajícího krovu sálu novými prvky si vyžádalo jeho zpevnění pomocí nově vložených ocelových rámů.

A jak se promění zázemí u hlavního sálu?

Při rekonstrukci byl kladen důraz také na zkapacitnění a modernizaci přilehlého baru. Snažili jsme se ho maximálně propojit s přísálím, které je tak lépe využitelné i pro občerstvení. Materiálově jsou spolu prostory propojeny dřevěným obložením stěn. Bude zde instalován nový barový stůl a nábytek. Rekonstrukcí menšího rozsahu projde i zázemí, kam se běžný návštěvník nedostane. Jedná se třeba o vestavbu patra ve skladu kulis, úpravu sociálního zázemí účinkujících, či nové krytiny na podlahách. Paralelně s rekonstrukcí interiéru střediska probíhá i zateplení fasády a střechy, kterou však zpracoval jiný projektant. Obě akce však bylo nutno časově a prostorově synchronizovat.

Byli jste při tvorbě návrhu nějakým způsobem omezeni?

Výrazně omezeni jsme byli především financemi, což je ovšem běžná záležitost. Snažili jsme se tedy najít co nejlepší rovnováhu mezi vloženými financemi a konečným výsledkem. Investor i ostatní zúčastněné strany (vedení MěKS, nájemce občerstvení, kulturní spolky) nám sdělili své požadavky. Z těchto požadavků byl vytvořen seznam a k nim přirazena priorita a orientační ceny za realizaci. Jelikož bylo patrné, že při uspokojení všech přání by byl potřeba mnohem větší rozpočet, muselo se přistoupit k vyškrtnutí některých požadavků – jako například obnova balkonu v zadní části hlavního sálu nebo pořízení nových koncových prvků audiotechniky. Při tvorbě návrhu hlavního sálu jsme byli omezeni především ze strany prostorové akustiky, která poměrně striktně definuje požadavky na příslušné plochy z hlediska jejich zvukové pohltivosti či odrazivosti.

Zpracovávali jste již dříve návrh podobného zařízení, nechali jste se něčím inspirovat?

Jednalo se o naši první zakázku kulturního sálu. Mnohé náležitosti, především stavebního charakteru nebo interiérového designu jsou shodné i u projektů jiných staveb. Některé záležitosti, hlavně prostorová akustika sálu a audiovizuální technologie pro nás byly spíše neprobádanou oblastí. Z tohoto důvodu jsme ke spolupráci přizvali odborníky z daných oborů a v jejich spolupráci navrhli interiér jako celek. Žádný konkrétní vzor, který bychom následovali, jsme neměli. Před započetím prací na návrhu jsme si ale samozřejmě udělali rešerši typologicky obdobných staveb, aby nám něco důležitého neuniklo.

Jak osobně vnímáte prostory typu kulturního či volnočasového centra? Mají o ně města pečovat a restaurovat je?

Zcela jistě je důležité, aby takováto kulturní centra s multifunkčním sálem ve městech existovala. Kdo by měl být jejich vlastníkem či provozovatelem je již na delší diskusi. Jsme přesvědčeni, že takovéto kryté shromažďovací prostory, k větším i menším městům, ale i vesnicím zcela jistě patří, stejně jako např. náměstí nebo náves. S trochou zjednodušení se jedná o jakousi krytou obdobu náměstí. Jejich využití je opravdu široké (divadlo, koncerty, školní besídky, taneční, plesy, konference, prezentace, volby, prodejní výstavy atd.) a těžko se dají suplovat jinými stavbami. Ceníme si tedy snahy města provést alespoň částečnou rekonstrukci kulturního střediska a podpořit tak kulturní dění v Říčanech a pevně věříme, že se v budoucnu najdou peníze na rekonstrukci prostor, které byly aktuální rekonstrukcí zasaženy jen okrajově nebo vůbec.

Autorka: Adéla Michalová, Foto: Rudolf Flachs a Tomáš Rajtora

Fotoreportáž:

Rekonstrukce exteriéru i interiéru kulturního centra v Říčanech

V červnu nejprve začaly opravy vnějšku budovy. Nová fasáda, zateplení, výměna oken a nová střecha sníží energetickou náročnost stavby.

Jeviště i hlavní sál prošly kompletní modernizací, která zahrnuje estetické úpravy, akustický obklad stěn, rozvody audiovizuální technologie, osvětlení, novou oponu a čelní obklad forbíny.

Rekonstrukce se významně dotkla také prostor zázemí interiéru kulturního centra včetně šaten.