1. ZŠ Říčany

Poznáváme minulost, abychom mohli měnit současnost

Abych mohl/a aktivně zasahovat do přítomnosti a budoucnosti místa, kde žiji, a ovlivňovat je, měl/a bych nejdřív poznat jeho minulost. To je hlavní myšlenka projektu Proměny krajiny, který pod vedením lektorky Kateřiny Čihákové z Muzea Říčany zpestřoval žákům 9. C zářijové hodiny dějepisu. Jak se krajina v posledních desetiletích a staletích na Říčansku proměnila? Jak tyto proměny ovlivnily dějiny? A jak do těchto proměn zasáhly konkrétně dějiny 20. století? Kdo a co vše nám podává svědectví o těchto proměnách? To byly otázky, na které deváťáci v průběhu 11 výukových hodin projektu našli odpověď. 

Hned první zkoumání provedli žáci přímo ve svých rodinách. Pátrali u svých rodičů a prarodičů, odkud na Říčansko přišli jejich předci a jaké bylo jejich zaměstnání. Výsledkem byly velmi podrobně zpracované rodokmeny, třídní statistika povolání předků a mapa jejich původu, která zahrnovala místa z celé ČR i mimo ni. Dále se deváťáci zamýšleli nad tím, co byla oblíbená místa setkávání jejich předků v mládí a srovnávali je se svými oblíbenými místy. Díky této aktivitě se dozvěděli i o elektronické pocitové mapě, kam svá oblíbená místa zaznamenali. Následně se přešlo k otázkám, jak vypadaly Říčany a jejich okolí dříve, jak do okolní krajiny zasáhla historie a co vše v krajině nám může podat svědectví o její historii.

Na konci září se deváťáci vydali na kole do Pacova. Cestou se díky připraveným aktivitám a pracovním listům dozvídali více informací o historii této části Říčan. Zároveň společně s lektorkou Katkou vyhledali svědky minulosti, ať již němé (zvoničku, památnou lípu či pomník padlým za 1. světové války), tak ty, kteří jim své příběhy vyprávěli přímo (devadesátiletá paní Tichá či pan Kyncl, jeden z potomků starého selského rodu Cornů). Zastavili se i na pacovském hřbitově a s pomocí rodokmenů pátrali po starých pacovských rodech a jejich osudech. Cestou se zabývali i tím, co vnímají v Pacově jako negativní a jakým způsobem by bylo možné toto změnit.

To, jak historie, zejména ta nedávná, zasahovala do našeho okolí, si deváťáci shrnuli v poslední dvouhodinovce projektu. S lektorkou Katkou se ještě blíže zastavili u tématu kolektivizace a jejího dopadu na podobu krajiny i osudy obyčejných lidí, selských rodů.

Na začátku nového roku budou deváťáci pokračovat v druhé části projektu, která se zaměří na možnosti proměny našeho okolí v současnosti. Tentokrát již budou moci využít znalostí o nedávné minulosti.

Zuzana Havlíková, vyučující dějepisu

EDUbus před školou

První říjnový pátek u nás na škole začal netradičně. Před naši školu zavítala mobilní laboratoř. Nezasvěcený by měl pocit, že se chystáme na výlet, ale opak byl pravdou. Naše výuka se přesunula z klasické školní učebny do EDUbusu. Z venku klasický autobus, ale když se otevřely dveře, vstoupili jsme do krásného pokojíčku. Na čelních stranách laboratoře byly umístěny velké obrazovky, pod okny byly po celé délce rozmístěny pracovní stoly, které byly doplněny taburety. Ve vrchní části byly umístěny skříňky plné moderního vybavení pro prezentování pokusů z přírodních věd. Vzhledem k tomu, že v loňském školním roce probíhala čtyři měsíce distanční výuka, využili jsme z pojízdné laboratoře program o tlaku, který byl zároveň z tohoto období opakováním pro naše osmé ročníky, a dále program mikrobiologie pro naše šesťáčky, kteří se na druhém stupni do přírodních tajů pomalu zasvěcují. Žákům z osmých tříd byly předvedeny pokusy na atmosférický tlak, práce se skleněným zvonem, opravdu velké působení sil mezi Magdeburskými polokoulemi a nakonec si děti samy sestrojily manometr. Děti ze šestého ročníku si vyzkoušely práci s digitálním mikroskopem a se zvětšením 200x - 500x prozkoumaly objekty nejenom z biologie. Pomocí aplikace v tabletu si změřily také velikost pozorovaných objektů a pořídily si i jejich snímky.

Děti i pedagogové byli nadšeni. Byla to pro všechny zajímavá zkušenost, díky které byli žáci motivováni ke studiu přírodopisu, fyziky i chemie, ale zároveň si vyzkoušeli moderní pomůcky, které pomocí tabletu s příslušnými aplikacemi snadno ovládali a kterými naše škola vzhledem k jejich finanční náročnosti nedisponuje.  Návštěvu EDUbusu bychom rádi zopakovali a rádi bychom dále rozvíjeli jiskřičku zájmu o přírodní vědy, zažehnutou v našich dětech. Uvítáme jakoukoliv podporu  EDUbusu, ať může před naší školou zase brzy parkovat.

Iva Skořepová, Iva Slezáková, Zuzana Pacovská