Aktuálně ze Žákovského zastupitelstva

Žákovské zastupitelstvo (ŽZ) připravuje ve spolupráci s terapeutickým centrem Modré dveře pro žáky 2. stupně základních škol a odpovídajícím ročníkům gymnázií program formou přednášky na téma deprese a úzkosti. Jak vypadají, jak je řešit a kde hledat pomoc.

 

Na říčanských školách se konal anonymní průzkum a výsledek vypovídá o psychických problémech dětí a především neznalosti, jak ony problémy řešit a říci si o pomoc. Proto se žákovské zastupitelstvo rozhodlo dětem pomoci, neboť ačkoli se to nezdá, psychické problémy jsou velmi závažné a bohužel stále podceňované téma. Spousta dětí se potýká s problémy, ale neví jak je řešit, bojí se svěřit rodičům či kamarádům, a tak se jejich bolesti prohlubují. Proto žákovské zastupitelstvo chce podat pomocnou ruku. Velmi si našich žáků a studentů vážíme, a tak rádi pomůžeme k jejich lepší psychické stabilitě. Máme totiž ve škole přednášky na téma drogy a alkohol, ale o psychice se nemluví. Z deprese se dá lehce sklouznout k alkoholu a drogám, ale o tom se mlčí. Proto rádi téma více „znormalizujeme” a uvedeme do povědomí.

 

Jak ta deprese vypadá?

 

Každý, kdo ji prožil, má jinou definici, jiné přirovnání. Já si dovolím zvolit přirovnání k temnotě. Taková ta filmová temnota, co pohltí vše. Roste v těle, postupně člověka užírá a pohlcuje vše, čeho se dotkne. Občas usne a je klid, ale pak se probudí a spustí velikou bolest. Působí dojmem, že je všemocná a nikdy člověka nepustí, ale pouze tak zastrašuje.

Mohu oprávněně tvrdit, že deprese je jako zlomená noha, možná mnohem horší. Když si zlomíte nohu, jdete k doktorovi, jdete na rentgen, dostanete sádru, pak vám ji sundají a chodíte na rehabilitace. Podobné je to s depresí. Nepodceňujte vnitřní zranění. Psychické a fyzické zdraví jde ruku v ruce.

 

Některé příznaky deprese

Smutek

Skleslost

Pláč

Neustálá únava

Pocit osamění a prázdnoty

Opakovaný častý pláč

Ztráta zájmu o koníčky

Ztráta zájmu o přátele a rodinu

Izolace

 

Jak se může člověk v depresích cítit a přemýšlet?

 

Děs, strach, bolest, smutek, porážka, zdrcení, pláč, osamělost, zranění, zoufalství, chuť křičet. Nekonečná prázdnota a vyčerpání. Ztráta zájmu o svět a život. „Je konec světa, nic mě nebaví, nic nemá smysl, nikdo mě nemá rád, jsem zbytečná, jsme k ničemu, jsem ošklivá, jsem blbá, nemůžu dál, je toho moc, nevím co dělat, nebaví mě to.”

 

Co neříkat člověku s depresemi

 

„Nic to není.”

„Jsi rozmazlený.”

„Vždyť máš všechno.”

„To máš z toho mobilu a internetu, to za mě nebylo, přál bych ti minulý režim.”

„To si vymýšlíš, abys byl zajímavý.”

„Nedělej se zajímavým.”

„Tak se vzchop a něco dělej.”

 

Opravdu není nejlepší nápad člověka v depresích neustále pobízet a snažit se ho přesvědčit, že se má vzchopit a začít se sebou něco dělat, jít ven, navštívit přátele, zvednout se z postele anebo se učit. Občas je takovému člověku velmi zle a nemá sílu se zvednout z postele, a když ho pak někdo „povzbuzuje” a snaží se ho vyzvat k aktivitě, přivodí to akorát další pocity zbytečnosti a méněcennosti.

 

Občas člověk potřebuje, aby si prostě jen sedl někdo vedle něj pod ten černý mrak.

Sledujte instagram žákovského zastupitelstva

@zz_ricany

 

Anna Marion Andrášková, místostarostka ŽZ