Antonín Švehla a Říčany

V tomto měsíci 28.10. oslavíme další výročí založení svobodného a samostatného Československa, státu, jehož jsme jako Česká republika dědici. U této příležitosti si připomeňme osobnost Antonína Švehly, který byl vedle TGM hlavním spoluzakladatelem a jenž má také říčanskou vazbu.

Antonín Švehla (1873–1933) pocházel z velmi početné rodiny, narodil se jako devátý ze čtrnácti dětí.

Antonín Švehla se narodil do selské rodiny Antonína a Marie Švehlových v Hostivaři. Jeho otec patřil mezi významné osobnosti, protože nejenže byl spoluzakladatelem tělovýchovného spolku Sokol v Hostivaři, ale také hostivařským starostou a jeho syn jej v tomto následoval. Díky otci se z mladého Antonína Švehly stal řádný hospodář, což mu později nebránilo v bohatém společenském životě. Po vzoru svého otce (první místostarosta Sdružení českých zemědělců v Království českém) byl aktivní v mnoha hostivařských spolcích, hrál ochotnické divadlo, sportoval a učil se i na housle. V roce 1893 znovu obnovil sokolskou organizaci v Hostivaři a jejím členem zůstal celých 40 let. Při všech těchto činnostech se soustavně vzdělával.

Agrární sdružení se 6. ledna 1899 přetvořilo při Národní straně svobodomyslné v samostatnou politickou stranu. Část zemědělských příznivců vytrvala v této straně a část stanula v řadách nové Agrární strany, ve které hrál od počátku významnou roli náš Antonín Švehla.

Antonín Švehla studoval obecnou školu, tři roky na nižším gymnáziu v Praze a jednu třídu německého gymnázia v České Lípě. Navštěvoval rovněž odbornou hospodářskou školu.

V roce 1899 uzavřel sňatek s Bohumilou Čečelskou, která mu byla pomocnicí a oporou po celý život. Narodily se jim dvě děti – Helena a Antonín. Antonín Švehla v mládí krátce pracoval v hostivařské pobočce Národně socialistické strany. Politickou dráhu zahájil v 28 letech jako člen Tiskařského a vydavatelského družstva rolnického, později nazvaného Novina. Od konce 90. let 19. století byl intenzivně činný v agrárním hnutí a zasloužil se o vydávání deníku Venkov od roku 1906, kdy první číslo bylo zdarma. V roce 1902 organizoval řepařský boj proti cukrovarnickému kartelu, který vyústil v založení Ústředí jednoty řepařů. Roku 1908 se stal předsedou České strany agrární. Téhož roku byl zvolen do zemského sněmu za volební obvod Říčany, do říšského sněmu nikdy nekandidoval.

„Co tam (ve Vídni)? Divím se vždycky, že naši lidé tak po tom touží a že je Vídeň přitahuje. Myslím, že nejlepším místem k našemu uplatnění je Praha, nikoliv Vídeň. Tam nejsme ničím. Tady můžeme být vším.“ (Antonín Švehla)

Na konci první světové války v roce 1918 stál Antonín Švehla u založení Národního výboru, jehož byl místopředsedou. Byl neformálním vůdcem mužů 28. října, kteří se podstatně zasloužili o vznik samostatného Československa. V roce 1920 byl jmenován ministrem vnitra a v období let 1922–1929 byl předsedou tří vlád s krátkou pomlkou od března do října roku 1926, kdy byla v Československu úřednická vláda Jana Černého. Antonín Švehla odešel z politického života roku 1929, musel jej opustit kvůli nemoci, 12. prosince 1933 zemřel. Je pochován na hostivařském hřbitově. Čestnou stráž u hrobu tvořili sokolové a Selské jízdy, mj. také z Říčanska.

Pavel Černý

předseda Společnosti Ant. Švehly, spolek