Benchmarking na MěÚ Říčany

První dva měsíce nového roku jsou tradičně na Městském úřadu v Říčanech věnovány vyplňování statistik pro nadřízené orgány, tvorbě ročních zpráv a hlášení, účetní závěrce atd. K již tradičním úřednickým rituálům v únoru patří i sběr dat za uplynulý rok do agend benchmarkingové iniciativy. Letos se tato akce na úřadě opakuje již podvanácté. Data se sbírají na všech odborech státní správy, za vybranou činnost samosprávy a za vybrané provozní výdaje. Stranou nestojí ani činnost městské policie. Činnost úřadu je pro rok 2020 popsána pomocí 55 agend. Zdrojem dat jsou nejčastěji roční hlášení nadřízeným orgánům a údaje z účetnictví. Sebraná data jsou zadávána on-line do databáze.

Databázi dat spravuje Vzdělávací centrum pro veřejnou správu, o. p. s., které benchmarkingovou iniciativu spoluzaložilo a dodnes ji zastřešuje a odborně vede. Iniciativa měst s rozšířenou působností má v letošním roce celkem 78 členů. Členská města jsou rozdělena dle velikosti měst a jejich správních obvodů do pracovních skupin.

S čím nám benchmarking na našem úřadě pomáhá?

VCVS v průběhu roku zpracovává analýzy jednotlivých agend či profil města, úřadu. Města jsou srovnávána podle předem definovaných pravidel s obdobně velkými úřady, městy či dle velikosti správních obvodů. Výsledky analýz jsou projednávány na pravidelných setkáních tajemníků, kde se diskutují odchylky a hledají se nejlepší dobré praxe. Přínosná jsou i setkání odborníků k jednotlivým agendám, kdy se v rámci společných diskuzí řeší legislativní novinky a jejich zavedení do praxe.

V roce 2020 během coronavirové pandemie vzrostl význam emailových minibenchmarkingů, pomocí nichž každé město může rychle získat vyjádření od ostatních členů své pracovní skupiny k aktuálnímu problému, který právě řeší.

Pro článek jsem si za státní správu vybrala praktickou ukázku porovnání výkonnosti vodoprávního úřadu, které čelí časté kritice občanů. Z grafu je zřejmé, že úřad dlouhodobě pracuje lépe, než je průměr stejných úřadů s velikostí správního obvodu 60 až 70 tisíc obyvatel.

Za samosprávu jsem pro ilustraci vybrala výši objemu investic na 1 obyvatele města. Porovnání proběhlo se 13 městy, která mají počet obyvatel v rozmezí 12 až 20 tisíc. Z grafu je zřejmé, že objem realizovaných investic má vzestupnou tendenci a jsme nad úrovní srovnávaných měst.

Za provozní výdaje MěÚ jsem vybrala ukazatel výdajů na telefonování a provedla jsem srovnání s 11 úřady, které mají průměrný počet zaměstnanců včetně uvolněných funkcionářů v rozmezí 180 až 220.

Z grafu je zřejmé, že si počínáme s péčí řádného hospodáře a máme dobře vysoutěženého dodavatele této služby.

Pro článek jsem vybrala agendy, kde si úřad vede dobře. Pokud někde nedosahujeme průměru (to je například ve výdajích na informatiku, kde jsme v posledních letech pod průměrem), hledáme důvody, proč tomu tak je, a snažíme se o nápravu. Ale obecně platí, že při srovnáních náš úřad obstojí s hlavou vzhůru.

Věra Likešová,

vedoucí útvaru interního
auditu a kontroly