Březovník obecný (Fomitopsis betulina)

30. 10. 2025

Březovník není houba do smaženice, pro kterou houbaři vyrážejí do lesa. Přesto ho lidé sbírají už po tisíce let. Co je na něm tak zajímavého?

Vyskytuje se v mírném pásmu severní polokoule, všude tam, kde rostou břízy. U nás je hojný a častý na kmenech, větvích i na pařezech bříz. Nejdříve parazituje na oslabených stromech a posléze rozkládá jejich odumřelé dřevo.

Jednoleté plodnice se tvoří od května do října a přetrvávají do dalšího vegetačního období. Prakticky se nedají zaměnit s jiným druhem. Jsou tlusté, kopytovité až vějířovité, na okraji podvinuté. Zúženým místem přisedle vyrůstají ze dřeva. Povrch je bělavě hnědý až šedohnědý, za sucha a ve stáří rozpukává. Z bílých rourek naspodu plodnice vypadává bílý výtrusný prach. Měkká korkovitá dužnina má čistě bílou barvu.

Březovník není jedlý a v kuchyni ho nevyužijeme. Přesto máme důkaz o využití březovníku lidmi starý 5300 let, z rozhraní mezi koncem doby kamenné a počátkem doby bronzové. Měl ho u sebe Ötzi, který žil kolem let 3400 až 3100 př. n. l. Jeho mumie byla nalezena v ledu Ötztalských Alp, na hranicích Rakouska s Itálií. Je možné, že Ötzi používal březovník jako léčivé projímadlo k odstranění parazitické hlístice druhu tenkohlavec Trichuris trichiura, kterou měl ve střevech.

Stejně tak je možné, že ho používal k jiným medicínským účelům, protože březovník byl široce využívaný v tradičním lidovém léčitelství. V něm jsou mu dodnes připisovány mimo jiné antibakteriální, antiseptické a protizánětlivé účinky, působení na močové cesty atd.

V současné medicínské praxi se nepoužívá žádný lék s účinnou látkou z březovníku. Existují ale předklinické studie na buněčných kulturách popisující látky izolované z této houby, které ovlivňují rakovinné buňky. Má tedy protinádorový potenciál.

Březovník byl dříve využíván také jako troud. Sametově jemný povrch plodnic sloužil k ostření břitev. V nedávné minulosti se z dužniny houby vyráběly korkovité hranolky pro sběratele hmyzu.

Ještě před několika lety měl březovník latinské jméno Piptoporus betulinus, pod kterým ho najdeme ve většině houbařských knih. Na základě genetické analýzy se ukázalo, že je příbuzný chorošům rodu Fomitopsis, kam spadá například náš nejznámější choroš troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius). Mykologové ho proto přejmenovali.

Na březovník je vázáno několik stovek druhů hmyzu, jehož různá stadia houbu konzumují nebo se v ní vyvíjejí. Na starých plodnicích často roste houba masenka citrónová (Hypocrea lactea) v podobě světlých bochánkovitých povlaků.

Jakub Halaš

Foto: licence creative commons