Budovatelé sídliště (SBD) Kavčí skála si připomněli 40. výročí dostavby (1985)

31. 12. 2025

2. prosince se v restauraci Na Rychtě sešlo okolo třiceti pamětníků, kteří pod psychickým a fyzickým tlakem zdárně dostavěli poslední panelák v dnešním sídlišti Kavčí skála.

Setkání jsem zorganizoval s bratrem Richardem, který měl v tu dobu na starosti fungování vozového parku SBD.

Významné podpory a povzbuzení se nám dostalo nejenom z Rychty, ale i od samotného starosty p. Michaličky a jeho sekretariátu (tisk plakátku). Zpětnou vazbu (kolik nás bude) jsme neměli, ale majitel a personál Rychty (mnozí též pamětníci) to riskli a myslím, že nelitovali!

Technická podpora (televizní obrazovka) byla zajištěna a stoly připraveny podle ulic a vchodů – Čapkova (5), Poláčkova (6), Vančurova (4), Domažlická (2), Na Kavčí skále (10).

Úvodem jsem účastníkům na obrazovku promítl historické černobílé fotografie z budování domu, Na Kavčí skále 1696. Znovu nás ohromil rozsah betonářských prací v prostoru po odkrytém smetišti.

Pousmáli jsme se nad fotografií tehdy mladého a dnes známého ortopeda MUDr J. V., který tenkrát prohlásil: „Já si teď musím sám postavit svůj byt. Až za mnou jednou přijde zedník se zlomeným kloubem, tak mu řeknu, aby si to taky spravil sám!“

V rychlosti jsem se podělil o svoje zážitky, kdy jsem při budování mohl třikrát přijít o život. To povzbudilo i další k vyprávění o svých zážitcích. Některé byly k smíchu, ale z některých opravdu mrazilo.

Fakticky jsme si všichni potvrdili, že to byla doba hektická a pod vedením p. Musila někdy hodně krušná. Někteří tempo nevydrželi. Co jiní ale stavěli jinde pět let, my s „kontakty“ p. Musila dokázali za roky tři! Dnešní mladá generace by jistě mnohým příběhům už ani nevěřila.

Vzpomněli jsme i na ty, kteří už nejsou mezi námi. Někteří zemřeli doslova během konkurzního řízení, kvůli kterému jsme byli až u Ústavního soudu v Brně. Někteří se odstěhovali jinam, a někteří jen nepřišli…

Bohužel jiné fotografie už nikdo nedonesl.

Pan starosta Michalička ve svém vystoupení živě popsal, jak si on jako malé dítě staveniště užíval. Pochvaloval si, že všude byly přirozené překážkové dráhy, hromady na sáňkování atd. Vnímal, jak stavebníci drželi i léta pospolu – hráli volejbal nebo zpívali u ohňů.

Celá akce ke 40. výročí sídliště byla překvapením pro účastníky i pana starostu a padly i návrhy, abychom se sešli i k tomu 50.

Zájem o historii výstavby projevil i spolek Kavkoff a Muzeum Říčany, které se postupně chystá zmapovat historii říčanských sídlišť. O plánovaných akcích k tématům sídlišť se včas dozvíte.

Lubor Knapp