Byl jednou jeden skautský tábor…

Nacházíme se v tzv. době mezitáborové. Děti už si zvykly na pravidelní školní režim a rodiče ještě nezačali zjišťovat termíny příštích táborů, aby si mohli naplánovat bezdětná období o letních prázdninách. Proto se můžeme v klidu ohlédnout za skautským táborem a připomenout si zážitky, které si z něj skauti a skautky odnesli.

Stejně jako každý rok prošli i letos bratři a sestry zatěžkávací zkouškou a museli si celý tábor vybudovat doslova na zelené louce. Pod dohledem vedoucích tak děti postavily centrální kuchyň, společnou jídelnu, občas užívané sprchy a vše další nutné k životu na dalších 14 dní.

Celotáborová hra se letos inspirovala francouzským seriálem Byl jednou jeden život. V hraném příběhu proto byli skauti a skautky zmenšeni a putovali skrz části nemocného těla, které se snažili uzdravit. Cestou však naráželi na hromadu překážek, ať už se jednalo o zlé bacily, zákeřnou tasemnici, nebo o samotný imunitní systém hostitelova těla. Nakonec byli cestovatelé z těla úspěšně vypuzeni (vykašláním).

Mimo zábavnou část hry se skauti a skautky vzdělávali a učili se dovednostem. Šifry, uzly, vytrvalost nebo zdravověda patří k základům, bez nichž se žádný správný skaut neobejde. Navíc se ale účastnili drsného Spartan Race, pomocí scének se dozvídali o junácké historii a občas si i vařili velice chutné večeře. A pak že nová generace nic nezvládne!

Celý tábor byl završen mohutným ohněm, který sahal do výše některých týpí. Při něm se hrálo na kytaru, zpívalo a obecně se slavilo, že tábor proběhl víceméně bez úhony. Je pravda, že sem tam k nějakému úrazu došlo, ale nakonec všichni dorazili se stejným počtem rukou a nohou… A to je hlavní!

Za sebe bych chtěl poděkovat všem skautům a skautkám za aktivní a nadšenou účast a vedoucím, díky kterým tábor vůbec mohl proběhnout. Ale teď už konec nostalgie, vidíme se na schůzkách!

Filip Thein, vedoucí 4. oddílu skautů

Podzimní výprava vlčat

V neděli 8. 10. 2023 jsme se probudili do chladného a deštivého rána. Snídaně, batoh, boty a pláštěnka, a jde se na vlak. První výprava před námi. Vlčata jsou drsňáci a 16 + 1 dítě s vedoucími vyrazilo k Sázavě na zříceninu hradu Zlenice. Cílem bylo najít (v sobě) skautské srdce. Jaké by mělo být? Dobrodružné, odvážné (ale ne bezhlavě), spravedlivé, přátelské, spolupracující, s láskou k přírodě a se znalostmi o ní a se schopnostmi přežít – tak to kluci vymysleli a podle toho byly připraveny aktivity. Na hradě jsme uvařili a pochutnali si na tradičním kotlíkovém buřt guláši, našli srdce a vydali se nazpátek. Sluníčko se vyklubalo zpod mraků, nálada byla po celou dobu skvělá a věřím, že se výprava povedla.

Markéta Hubínková, vedoucí mladších vlčat