Český svaz včelařů, z. s.

1. 1. 2021

A je tu opět zima

Tak tu máme zase konec roku. Čas bilancování, čas předsevzetí  do roku nového. Stejně jako lidé, i my ely tzv. sklízíme, co jsme přes rok zasely.

 Co vlastně v zimě, kdy nic nekvete a teploty klesají,  děláme? Nespíme, jednoduše se my, včely medonosné semkneme do chomáče tvaru napůl vyfouknutého míče kolem naší matky (královny, chcete-li) a vibracemi hrudních svalů vytváříme a udržujeme teplo kolem ní.  Střídáním a přesouváním se dovnitř a na kraj chomáče se zahříváme navzájem. Trubci mezi námi nejsou, ti zimu nepřežívají, včas je totiž vyženeme. Uvnitř chomáče jsme schopny vytvořit a udržovat teplotu až 34C, i když venku mrzne, až praští, a naše příbytky - úly jsou zasněžené. Nezůstáváme v tomto seskupení na jednom místě v úlu, ale pomalu se přesouváme po plástech plných zásob, kterými se živíme, abychom získaly v tomto pro nás tak náročném období energii pro udržování tepla. Dostatečné zásoby a klid kolem úlů je pro naše přežití zimy to nejdůležitější. V podstatě se na zimování připravujeme po celou dobu kvetení rostlin sběrem nektaru a jeho ukládáním ve formě medu do námi vystavěných pláství v úlu. Ani to nejsme my, včely zimní generace, nýbrž naše předchůdkyně - včely letní generace, které žijí 3 - 5 týdnů a po té umírají upracované. Také jich je ve vrcholném létě stále kolem 80 000 jedinců, zatím co nás zimních včel je třeba jen 10 000. Naše zimní generace se rodí zhruba od půlky srpna a jsme trochu jinak stavěné (i když na první pohled to vidět není), máme např. dispozičně větší tukové zásoby a žijeme až do února, března i déle, tedy půl roku. Naším úkolem je prostě udržet včelí kolonii v čele s matkou (ta žije v průměru 2 - 3 roky) při životě, překlenout tak naše nejtěžší období a vychovat první jarní generaci včel.  Matka v září - říjnu přestává vajíčka klást, jen nabírá sílu do další sezóny, která pro ni začíná kladením již někdy v lednu - únoru. A to pak klade až 2 000 vajíček denně. Co ale, když po tak pilné letní přípravě na zimu přijde včelař a med nám sebere, co pak? Je-li to správný včelař, o med se s námi podělí, část nám ho ponechá a včas doplní naše zásoby cukerným roztokem, který zase my umíme přetvořit a uložit k našemu prospěchu. V tom případě je vše v pořádku a na jaře jsme všichni spokojeni.  Pokud včelař doplnění zásob podcení či neodhadne množství správně, na jaře je smutek nad ztichlým úlem.

 Přejeme tedy svým včelařům i vám nevčelařům schopnost stejného semknutí se a vzájemné pomoci ve složité době, jakou pro nás včely představuje zimní období a pro vás ostatní události tohoto celého končícího roku. Přejeme vám i sobě hodně zdraví a síly do roku 2021, mějme se rádi a podporujme se!

                                                                    Vaše VČELY

 Zde pár praktických rad k využití medu, čerpaných z „Knihovny českých hospodyněk a dívek“ z roku 1920. „Rovněž třeba požívání medu těm osobám, které rozličnými prostopášnostmi zeslabili tělo své a to hlavně proto, že nejen z těla vylučuje nečisté a škodlivé šťávy, nýbrž že rozmnožuje zdravé šťávy v těle, omlazuje a zesiluje. Proto také jest med nevyhnutelným domácím lékem.”

Grog včelařský: „Na jeden díl dobrého rumu neb koňaku nalejeme vařící neb studenou vodu, osladíme ji dle potřeby medem a máme lahodný horký neb studený grog. I čaj slazený dobrým medem je mnohem lahodnější nežli čaj slazený cukrem.”             

                      Vaši říčanští včelaři na www.vcelyricany.cz

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena