Český svaz včelařů, z. s.

Jaro pro včely, včelaře a vlastně pro všechny

První sluneční paprsky v předjaří probouzí aktivitu včel. Ty vylétají z úlů k prvním proletům, aby se „vyprášily”, což je včelařský termín pro vyprázdnění výkalových váčků. Jednoduše, první prolet slouží včelám k rozhýbání střev a protažení si křídel po zimě, kdy setrvávaly pouze uvnitř úlu.

To se může dít již od začátku února, někdy i dříve, jakmile teplota kolem úlu dosáhne 10`C. Včely se prolétnou, napijí a začnou se shánět po pylu, který je pro ně důležitým zdrojem bílkovin, potřebných zejména v době jarního rozvoje.

Bohatá nabídka kvalitního pylu čeká na včely na přelomu února a března např. v samčích jehnědách vrb, lidově nazývaných „kočičky”, v jehnědách lísky turecké, v květech kaliny vonné, vilínu či jasmínu nahokvětého. I rané květy v trávě či záhonech, jako sněženka podsněžník, krokusy, talovín zimní,

bledule jarní i podběl lékařský včelám dobře poslouží. S nástupem jara a teplejších dní je samozřejmě nabídka rostlin pylo- a nektarodárných bohatší a tak při podrobnějším pozorování můžeme zahlédnout na zadních nožkách včel různě barevné bambulky pylu, tzv. rousky, které tímto způsobem po sběru dopravují do úlu a ukládají do buněk kolem plodu, který matka (královna) již pilně zakládá.

 Přes slunný den včely aktivně poletují (hlavně přes poledne, kdy je sluneční svit nejintenzivnější), v noci či při chladných dnech se však semknou uvnitř úlu do chomáče, v jakém přežily zimu, a zahřívají sebe i nový plod.

Po těchto prvních proletech přichází ke slovu včelař. Nejprve pozoruje zkušeným okem jen dění kolem úlu.

Opatrně nahlédne, přičichne, poslechne, či přiložením ruky na strůpkovou folii zjistí, je-li vše tak, jak by mělo být. Maximálně položí na horní rámky medocukrové těsto jako potravinovou injekci, protože včely stále ještě žijí ze zimních zásob, které často již docházejí. Je důležité zajistit i přísun vody poblíž úlu, není-li zde přírodní zdroj. Čerstvý pyl totiž musí včely ředit vodou a při jejím shánění někde dál od úlu by se vzhledem k počasí nemusely být schopny vrátit a zahynuly by. To se řeší různými pítky či vkládáním lahví s vodou přímo do úlu.

O něco později, někdy v druhé polovině března, je-li několik teplejších dní za sebou, se udělá důkladnější prohlídka s otevřením úlu. Zjišťuje se množství plodu, tudíž i přítomnost matky, množství zásob a dle potřeby se udělá opatření. Od této chvíle začíná včelaři práce kolem včel na plno. Postupně přidává včelám nové rámky a nástavky k úlu a tím rozšiřuje prostor k rozmnožování a ukládání zásob, neboť jarní rozvoj včelí kolonie je velmi rychlý, jsou-li vhodné podmínky. A to je ta chvíle, kterou musí včelař využít.

V dubnu probíhá v úlu výměna generací. Zimní dlouhověké včely, žijící od srpna-září, se mění v generaci včel letních krátkověkých, žijících kolem čtyř týdnů, tudíž matka klade denně až 2000 vajíček.

V dubnu se probouzí meze kvetoucími trnkami, třešní ptačí, dřínem obecným, v sadech kvetou jako první meruňky, v zahradách cibuloviny, macešky a některé skalničky. Trávníky svítí žlutými smetánkami lékařskými neboli pampeliškami. A toto vše je nejen pro včely, ale i pro ostatní hmyz rájem, tím pádem i pro nás, pro lidi. Tak si ho hýčkejme!

                      Vaši říčanští včelaři na www.vcelyricany.cz