Český svaz včelařů, z. s.

Žijící legendy mají i včelaři

Ne jinak tomu je i v našem Říčanském včelařském spolku, který čítá na 135 členů.

Vybrali jsme pro vás tři nejvýraznější osobnosti včelařů, kteří nejenže mají mnoho zkušeností díky dlouholetému včelaření, ale i řadu zásluh při jejich předávání včelařům začátečníkům.

Oldřich Doležal (1938), který jako vědecký pracovník v oboru živočišná výroba, a to  již „na odpočinku”, stále přednáší, publikuje a pendluje mezi domovem a Izraelem, kde má oba syny s početnými rodinami. A i přes to si najde na včely a život kolem nich čas.

Lubomír Vojáček (1939), jenž spojil celoživotní lásku ke včelám se svou profesí veterinárního technika a ve svém včelíně v Babicích kdykoli přijme zvídavého zájemce o včely, aby zodpověděl jakoukoli otázku z tohoto širokého oboru.

František Lehovec z Pacova (1949), dlouholetý předseda našeho spolku, oceněný zasloužilý pracovník ve včelařství a neúnavně aktivní školitel pro každého včelaře, který potřebuje radu. Zve si k sobě zejména včelaře nové, aby se ukázalo, co v kom je a jak to se včelařením myslí.

Položili jsme jim každému zvlášť několik totožných otázek.

 Kolik let vám bylo, když jste začal včelařit?

O. D. Bylo mi 13 let a byl to rok 1951

L. V. 12 let, v roce 1951

F. L. 32 a byl rok 1981

 Co vás k tomu vedlo?

O. D. Ředitel měšťanky v Říčanech, kam jsem chodil, pan Vlček založil včelařský kroužek. Dovedl děti nadchnout pro včely a hlavně, nebát se jich!

L. V. Začal jsem chodit do včelařského kroužku při mé měšťance v Říčanech, tam jsem se do včelaření zamiloval. Když jsem se oženil, můj tchán - včelař mi byl také velkým vzorem.

F. L. Bohužel, ale ve výsledku bohudík, těžký úraz otce s roční neschopností a tedy nutnost postarat se spolu s mladším bratrem o jeho cca 40 včelstev.

 Co vám včelaření dalo a vzalo?

O. D. Ač vědecký pracovník, touha odhalovat tajemství organismu včelstva je pro mne tou největší prioritou a po těch 70 let se stále učím. A nevzalo mně, i po dlouhém přemýšlení, vůbec nic. Nacházím pouze přednosti.

L. V. Krom radosti i povolání. Jako veterinární technik jsem se v roce 1963 stal i prohlížitelem včelstev v celém kraji. A vzalo? Vůbec nic.

F. L. Poznat úžasný svět včel a řadu výborných včelařů. Naopak vzalo hodně času a iluze o tzv. „taky včelařích“.

 Jak se včelaření za tu dobu změnilo?

O. D. Začínal jsem ve včelíně s pěti budečáky, které mi zhotovil tatínek, a v roce 1977 jsem přešel na tachováky - nástavkové úly, a to je včelaření o něčem jiném. To byl zlom! Tam se mohly naplnit „Zákonitosti života včelstva”, které v této knize popisuje Otakar Brenner z Babic, můj celoživotní učitel.

L. V. Hlavně technickým pokrokem, elektrifikací - medomety, vařáky na vosk, atd. je možné po patřičné investici pořídit si na elektrický pohon, což usnadňuje práci. V nerezu, a tím pádem lehčeji udržovatelné z hygienického hlediska. A i dostupnost těchto výrobků na našem trhu.

F. L. Zásadně. Základ je pořád stejný, ale je tu nástavkové včelaření, šlechtění, silná včelstva, ale i jejich lokálně vysoké počty s problémem nedostatku potravy - velká hustota zavčelení.  

Např. KÚ Radošovice eviduje v r. 2019 průměrně 33,4 včelstva na km².

Chtěl jste někdy přestat?

O. D. Nechtěl, ale musel jsem. Ztratil jsem před krátkým časem stanoviště, ale už mám vyhlídnuté nové. Snad budeme já i včeličky i na novém spokojeni.

L. V. Ne, ani když jsem se stal ve svých 25 letech silným alergikem na včelí jed. To v 50 jako zázrakem ustalo. A ani když mi na nový včelín s devíti včelstvy vloni po silné bouři spadl ořech, celý ho zničil a já přišel o většinu včelstev.

F. L. Ne, ale vzhledem k věku a zdraví mne to ukončení určitě čeká. Je třeba provoz utlumovat.

Co byste vzkázal těm, co chtějí začít včelařit?

O. D. Včelařem se člověk nestane za rok, ani za pět let. Moc doporučuji „imrvére” číst, diskutovat, poslouchat a hlavně včely nešidit, ony se totiž nenechají. Nemyslet si, že na včelách zbohatnete. Nenechat se odradit nepředpokládaným vývojem či neúspěchem.

L. V. Začněte, je to krásný koníček, pokud to koníčkem zůstane. Ale přistupujte k tomu zodpovědně. Informujte se, kolik včelstev je v okolí, jakou v místě budou mít včely obživu.

F. L. Vzdělávejte se v oboru, komunikujte se včelaři v okolí a nebojte se poradit u zkušenějšího.

Děkujeme za odpovědi

Vaši říčanští včelaři