Chrostíci (Trichoptera)

Chrostíci jsou příbuzní motýlů, ale na rozdíl od nich se vyvíjejí ve vodě. Lidově se někdy chrostíkům říká živá nebo chodící dřívka, protože larvy si stavějí ochranné schránky z různých materiálů, včetně kousků dřeva, a pohybují se s nimi po dně.

Celosvětově je známo asi 14 000 druhů chrostíků, v České republice žije kolem 260 druhů. Naši dospělí chrostíci mívají podle druhu velikost kolem jednoho až dvou centimetrů.

Larvy chrostíků mají na bocích žábry a obývají různé typy sladkých vod – od horských bystřin po nížinné řeky a rybníky. Většina druhů vyžaduje čistou vodu, představují tak biologický indikátor stavu vodních toků. V Říčanech můžeme pozorovat larvy chrostíků v Rokytce nebo v lesním přítoku Říčanského potoka nad Srnčím rybníkem.

Samičky kladou vajíčka do vody. Většinou jsou obalena rosolovitou hmotou, která je chrání a zároveň slouží jako první potrava larvám po vylíhnutí. Larvy některých druhů si pomocí hedvábných vláken ze snovacích žláz stavějí nápadné schránky, které slepují z pískových zrnek, úlomků rostlin, jehličí nebo malých ulit. Schránka jim chrání měkký zadeček a v případě potřeby se do ní schovají. Jiné druhy místo schránky spřádají filtrační sítě, kterými loví drobné živočichy proudící vodou.

Během vývoje ve vodě se larvy asi šestkrát svlékají a pak se zakuklí. Nakonec kukla vyplave na hladinu, kde se vylíhne dospělý chrostík. Doba vývoje od vajíčka po dospělce může být u některých druhů kratší než rok, u jiných trvá i přes rok Pro dospělce jsou typická střechovitě složená křídla pokrytá obvykle viditelnými chlupy. Odtud latinské jméno pocházející z řeckých slov thrix – chlup a ptera – křídla.

Larvy se podle druhu živí řasami, zbytky rostlin, loví plankton nebo larvy jiného hmyzu. Dospělci přijímají pouze tekutou potravu, většinou sají nektar nebo rostlinné šťávy. Život dospělých trvá jen několik dní až týdnů a jejich hlavním úkolem je rozmnožování. Od května do října létají kolem stojatých vod. Aktivní jsou především večer a v noci. Některé druhy se nad hladinou shromažďují ve větších hejnech.

Nedávné výzkumy ukazují, že larvy chrostíků začínají při stavbě svých schránek používat i mikroplasty – drobné částice plastového odpadu, které se v tocích hromadí. Jejich schránky jsou pak měkčí a méně odolné. Navíc mohou uvolňovat látky, které se dostávají do larev a pak dále do potravního řetězce.

A ještě jedna kuriozita: Francouzský umělec Hubert Duprat využil přirozeného chování chrostíků v uměleckém projektu. Odebral larvám jejich přirozené schránky a nabídl jim zrnka zlata a kousky drahokamů. Larvy si z nich postavily nové obaly, které vypadají jako malé šperky.

Jakub Halaš