Co dělají Říčanští rybáři? 2

Dokončení článku z předchozího vydání

Nedílnou součástí rybníků, potoků a řek jsou i ryby, které nastolují biologickou rovnováhu. Bláhové je domnívat se, že nejčistší je rybník bez ryb (propagátorům této teze bych doporučil přečíst si články pana Bořka Drozda z JČU v Českých Budějovicích, uveřejněných v Časopisu rybářství „Rybníky – významný prvek české krajiny“). Proto podporujeme druhovou pestrost rybích společenstev v kombinaci s odpovídajícím zarybňováním.

Viditelným negativním jevem jsou bohužel i vzhledem k výkyvům počasí občasné úhyny ryb. Tento stav nás trápil zvláště letos na přelomu jara a léta, kdy vlivem Jarní viremie (onemocnění podobné „lidské chřipce“) docházelo k úhynům ryb především na Mlýnském rybníce. Toto onemocnění je neléčitelné, propuká při teplotě vody 8°C a odeznívá s jejím oteplením nad 15°C. Nám bohužel nezbývalo, než průběžně sbírat a odklízet uhynulé ryby a čekat na oteplení. Děje se tak každý rok podle počasí, s menší nebo větší intenzitou. V letních měsících nás pro změnu trápí bujení vodních řas a sinic, kdy se vlivem přívalových dešťů splavují především z přepadů kanalizací eutrofizované vody do rybníků. Dochází tak k dalším nerovnovážným stavům ve vodním prostředí a možným úhynům ryb, např. v rámci kyslíkového deficitu, nebo rozbujení škodlivých bakterií. Všechny tyto jevy průběžně monitorujeme a v případě potřeby zasahujeme.

Povodně se nám naštěstí od roku 2013 vyhýbají, ale i přesto jsme při přívalových deštích bdělí, a pokud je třeba, informujeme o stavu úředníky MěÚ, případně při nich aktivně pomáháme.

Rybáři tedy pracují, i když to není na první pohled vidět. Odměnou je pak pro ně možnost jít si v klidu do přírody nějakou tu rybu ulovit, nebo se zúčastnit podzimního výlovu. I když to je opět především celodenní dřina.

Jak se ukazuje, rybářský sport je čím dál více oblíbený. Za minulý rok jsme přijali 70 členů z řad dospělých i dětí, v letošním roce 56 členů, takže náš spolek má již přes 600 členů a je jedním z největších v rámci kraje a ČR. Nahrála tomu i doba covidová, kdy rybařina byla jednou z mála aktivit, které mohly být provozovány a poskytovaly jejich vyznavačům alespoň nějaký únik z reality nelehké doby.

Být pravým rybářem není pouze o lovu ryb, je to o souznění s přírodou, dodržování daných pravidel a ctění rybího protivníka, nad kterým ne vždy zvítězíme. Takové nové rybáře se snažíme vychovávat i v našem rybářském kroužku.

Nashledanou tedy v přírodě, třeba u vody.

Prosba: O historii našeho spolku byla vedena podrobná kronika. Bohužel si již z dnešních členů nikdo nepamatuje, kým byla spravována naposledy, nebo kde se ztratila. Byly v ní zaznamenány všechny důležité události, které spolek po řadu let provázely. Pokud byste ji u sebe doma měli, nebo ji našli, byli bychom rádi za její navrácení. Nálezce náležitě odměníme, třeba vánočním kapříkem. Předem děkujeme!

S rybářským pozdravem

Petrův Zdar!

Martin Vosátka, místopředseda
a hospodář ČRS MO Říčany, z.s.

crsricany.webnode.cz