Datlovník pravý

27. 11. 2025

Phoenix dactylifera

Datlovník pravý patří k nejstarším kulturním rostlinám světa. I když u nás neroste, prostoupil do naší kultury hned v několika směrech.

Archeologické nálezy dokládají jeho pěstování už ve 4. tisíciletí př. n. l. v Mezopotámii. Vznikl křížením původních druhů, které se už v přírodě nevyskytují. Datle měly zásadní význam jako výživná potravina. Kmeny a listy datlových palem používali při stavbách chrámů a obydlí staří Sumerové, Akkadové i Babylóňané. Pěstovaly se i ve starém Egyptě.

V Bibli je datlovník zmiňován v souvislosti s Ježíšovým příjezdem do Jeruzaléma: „nabrali palmových ratolestí a vyšli mu naproti.“ V dnešní křesťanské tradici se listy datlovníku používají při oslavách Květné neboli Pašijové neděle. V severnějších oblastech, včetně Česka, se světí ratolesti (větvičky) domácích stromů.

Historik Flavius Josephus zmiňuje, že v 1. století n. l. rostly datlové palmy hojně kolem Jericha, u Galilejského jezera a na Olivové hoře. Byly pro tamní krajinu typické. Po potlačení židovského povstání a dobytí Jeruzaléma roku 70 n. l., při kterém byl zničen Druhý chrám (pozůstatkem je Zeď nářků), nechal císař Vespasianus razit sérii mincí známou jako Judaea Capta (zajatá Judea) s plačící ženou pod datlovou palmou.

Judské datle byly proslulé velkými sladkými plody a vyvážely se do celého Středomoří. Během středověku ale původní odrůdy zanikly. Ne však navždy. Ze semen starých přes 2 000 let, které objevili archeologové u Masady a Kumránu, se před několika lety podařilo vypěstovat nové rostliny. Možná tak brzy ochutnáme pochoutku starých Římanů.

Datlovník pravý je dvoudomá (samčí a samičí jedinci) palma dorůstající výšky 15 až 25 metrů. Má štíhlý kmen pokrytý zbytky řapíků listů. Korunu tvoří dlouhé zpeřené listy.

Plody – datle – jsou oválné bobule 3 až 7 cm velké, s tmavě hnědou sladkou dužninou. Podlouhlé semeno má hlubokou podélnou rýhu. Je známo asi pět tisíc odrůd datlovníku s různou konzistencí dužniny. Datle se jedí čerstvé i sušené, používají se také na vaření.

Ze šťávy, získané z naříznutého samčího květenství, se vyrábí palmové víno. Z listů se pletou rohože, klobouky nebo koše. Z řapíků se získává vlákno k výrobě provazů. Dřevo bez letokruhů slouží jako stavební materiál.

Datlovník roste v oblastech s vysokou teplotou a nízkou vlhkostí, ale s dostatkem spodní vody. Od starověku je rozšířen mezi severní Afrikou a dnešním Pákistánem. Dnes se pěstuje po celém světě. U nás palmy na zimu stěhujeme do zimní zahrady.

Hebrejské slovo „tamar“ znamená datlová palma, zároveň symbolizuje ženskou krásu a eleganci. Pochází z něj dívčí jméno Tamara, domácky Tami nebo Tara.

O Vánocích vídáme datlovník jako součást tradičních betlémů. Co ještě rostlo před 2 000 lety kolem Betléma, zjistíte během prosince v muzeu na výstavě Betlémská záhada aneb Co vám o Vánocích neřekli.

Jakub Halaš