Diskuze o Masarykově náměstí se zúčastnily stovky respondentů 

Vzbudit pozornost a rozproudit diskuzi mělo umístění letní kanceláře starosty na Masarykově náměstí. Co se na náměstí hodí a co by tam být nemělo? Ať už se vám letní kancelář líbila či ne, jisté je, že zaujala. Lidé se tu mohli setkat osobně s novým starostou města Davidem Michaličkou, a během několika měsíců toho využila více než stovka zájemců. 

Dalším cílem bylo přitáhnout pozornost kolemjdoucích a zdržet je na vyplnění dotazníku k tématu Revitalizace náměstí. Což nebylo úplně jednoduché, protože podrobnější dotazník trval až patnáct minut. Výsledky anketního dotazníkového šetření se stanou podkladem pro architekty. Hlavně díky brigádníkům, kteří měli v modulu zázemí, se podařilo vyplnit s respondenty necelé čtyři stovky dotazníků o budoucnosti našeho náměstí. To je velmi slušný základ pro vyhodnocení a vypracování podkladů. Zaujaly i výstavní panely k tématu a historické fotografie, u kterých se kolemjdoucí zastavovali a kde byl QR kód k dotazníku. 

Jak vidí současný stav náměstí a jeho budoucnost návštěvníci? 

Náměstí je v celku oblíbené a návštěvníci si cení jeho historických prvků. Je pro ně přehledné, cítí se zde bezpečně a má dle jejich názoru vhodně umístěné zastávky MHD. Kladně hodnotili i trhy a přiměřený počet míst pro zastavení. 
Nespokojenost se současným stavem se váže především k dopravě (tranzitní i parkování). Náměstí je přetížené automobilovým ruchem a velmi těžko prostupné. Nemá dostatek parkovacích míst. Z pohledu chodce, který konzumuje veřejný prostor, náměstí nenabízí dostatek prostoru pro spočinutí a relaxaci. Samostatnou kapitolou nespokojenosti je současný stav povrchů chodníků, hlavně pak ve středové části náměstí. 

Chybí ideální dopravní spojení MDH 

Hlavní diskuzním polem vize budoucnosti náměstí bylo jeho zklidnění. Jedná se o stav dávající přednost chodci na ulici a jeho potřebám. Z tohoto stavu není automaticky vyloučen provoz automobilů, je ale preferována pobytová funkce náměstí s využitím veřejného prostoru k relaxaci a setkávání. Místo je naplněné obchody a restauračními provozy, nabízejícími nákupní i kulturní možnosti. Základem je celkové vymístění automobilů či radikální snížení jejich počtu na náměstí (tranzit i parkování). 
Vymístění parkujících automobilů by se mělo týkat hlavně severní hrany náměstí před poštou – zde by mohla vzniknout pěší zóna. Doplněn by měl být mobiliář, především lavičky, na kterých je možné volně posedět 
bez nutnosti konzumace služeb okolních restauračních podniků. 
Nejčastějším přáním respondentů bylo doplnění zeleně či zcela nové osázení náměstí zelení. Nejčastější konkrétní položkou byly stromy, které by poskytly stín a obecně dopomáhaly ochlazovat náměstí v letních měsících. 
Třetí nejvýznamnější pole představ o náměstí jsou dostatečné kapacity parkovacích míst. Říčany nemají, dle respondentů, ideální dopravní spojení MHD s náměstím. Je proto klíčové, aby zde existoval přiměřený počet dočasných parkovacích míst využitelných pro nákupy a vyřízení administrativy. 

Spojení středu náměstí se severní stranou 

Nejcitovanější část náměstí je jeho středová část kolem mariánského sloupu. Občany trápí nerovná dlažba, přejí si rovný povrch praktický pro trhy, chůzi na podpatcích i jízdu dětí na koloběžce. Vyjma dopravy, která je ve svém provozu viděna jako jednoznačně negativní a nemístný jev, bylo hlavním tématem sdružení středového prostoru se severní hranou náměstí (u pošty). Právě v této části by mohlo vzniknout korzo či pěší zóna, která by podtrhla využití veřejného prostoru spojeného s restauračními podniky a bistrem. Vše bohatě ale uměřeně doplněné různými polohami městské zeleně s důrazem na řešení přehřívání náměstí a zasakování dešťové vody. Propojenost a komplexnost pojetí je jev, který respondentům obecně na náměstí chybí. Bez diskuse je významná historická hodnota náměstí a prostorových realizací na něm přítomných (domy, fasády domů, sochy, mariánský sloup, stromořadí, kostel). Historický odkaz a identita by měly být podpořeny a zbytečně nepřekryty novou vrstvou moderních architektonických odkazů.

Se současným stavem náměstí není významná nespokojenost (vyjma tranzitní dopravy). K tomu faktu je třeba přihlédnout. 

Mnohokrát opakovanou poznámkou je nespokojenost s neustálým přetvářením náměstí, změnami v parkování, nerozhodností vůči podobě veřejného prostoru. Pokud by tomuto mohla napomoci koncepční studie revitalizace vyplynuvší z architektonické soutěže, pak má tento proces dobrou šanci na veřejné přijetí. 

Na prosincovém jednání zastupitelstva (středa15. 12.) bude prezentováno vyhodnocení dotazníkového 
šetření. Prezentace bude zveřejněna na webu města. 

Kateřina Lauerová 

Tisková zpráva města 

Občané si nepřejí žádné převratné změny – chtějí opravit nerovné povrchy, doplnit zeleň, stromy či vodu a zejména zklidnit automobilovou dopravu.