Divadelní spolek Tyl letos slaví 100 let

28. 2. 2026

Ochotnické divadlo v Říčanech ‒ dodnes reprezentované Divadelním spolkem Tyl ‒ má dlouhou tradici. Jeho začátky spadají do poloviny 19. století, na přesném roce se ale říčanští kronikáři neshodli.

První divadelní představení, které ochotníci sehráli, se konalo buď v roce 1850 (podle Aloise Mudruňky) nebo, a to pravděpodobněji, v roce 1856. Tak to zaznamenal Gustav Trnka. Postaralo se o to Volné sdružení ochotníků.

Divadelní začátky v Říčanech

Hrálo se tehdy v hostinci Na Růžku. Původní objekt byl zbořen v roce 1938, v nově postavené funkcionalistické budově se dnes nachází mj. Café Gusto nebo prodejna s obuví. Volné sdružení ochotníků od roku 1870 stále častěji spolupracovalo s Českou besedou, až s ní roku 1883 zcela splynulo a přejmenovalo se na Besední ochotnické divadlo. Tou dobou ochotníci začali využívat prostory v dnešní Staré radnici, jejíž součástí bylo i jeviště. Na radnici našly útočiště snad všechny spolky, například T. J. Sokol, spolek Havlíček nebo Hasiči. Divadlu se věnovala i spousta nedivadelních spolků: Spolek řemeslníků říčanských, Říčanská filharmonie nebo Místní odbočka Národní jednoty severočeské.

Václav Figar

Vzniku spolku Tyl předcházelo vytvoření Divadelního sdružení ochotníků (DSO). U jeho základů stál Václav Figar, nadšenec a milovník divadla z Prahy, který hrál na různých pražských scénách. Navštěvoval také odborné přednášky profesorů Hostinského a Tilleho na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Říčany znal od mládí, kdy sem jezdil na letní byt. Město měl rád. Jeho vlastnoručně sepsaný životopis dokládá, že zde panovala čilá spolková činnost. Figar totiž hrál tenis v Radošovicích, půjčoval si knihy z Čtenářské besedy a vnímal, že se ve městě nabízelo i hudební vyžití: „Byla tam Říčanská filharmonie, (sic) ale na žádný instrument [jsem] nehrál.“ Krátce po první světové válce tu byly „ochotnické kroužky Havlíček, Beseda Invalidů, ale ty nevím z jakých důvodů vůbec nehrály“. A když už někdy, tak výsledek nestál za nic. Proto rozmýšlel, co s tím udělat. V rozhovoru s tehdejším starostou Eduardem Čížkem, ve kterém vyjádřil, že „je hodně divadelních talentů, ale že jsou roztříštěny v několika spolcích a že je to velká škoda,“ si společně řekli: „Tak to dáme dohromady.“ A stalo se. Počátky nebyly snadné a bylo potřeba podstoupit „mnoho vyjednávání, námitek, rozporů, a dokonce zjevného nepřátelství“. Václav Figar se věnoval praktické stránce divadelní činnosti, tedy „vybavení jeviště, sestavení divadelního souboru a provozu divadla samého.“ Vedoucí předsednickou funkci zastával doktor Eduard Chloupek a po něm Jan Sedláček. „Vzhledem k tomu, že většina členů Dramatiky [DSO] byli Sokolové, usídlila se (…) v hostinci U Sokola na náměstí.“ V roce 1921 tedy vznikl první ryze divadelní spolek, který svou činností přispíval nejen ke zvýšení a obohacení kulturní úrovně zdejších obyvatel, ale výtěžky z představení také podporoval veřejně prospěšné podniky. O osobnosti Václava Figara se více dočtete v Říčanském kurýru č. 1/2018.

Rozpory mezi divadelníky a vznik spolku Tyl

Velmi brzy se ale ukázalo, že mezi členstvem panuje řevnivost, žárlivost, samolibost a také nekázeň. Proto už v roce 1925 došlo k roztržce. Ta nakonec vedla v září 1926 ke vzniku divadelního spolku s názvem Dramatický a vzdělávací spolek Tyl (dále jen Tyl). Prvním předsedou se stal Václav Čihák a jednatelem František Liška.

Tyl si vážil a respektoval Václava Figara a stál o spolupráci s ním. To dosvědčuje i fakt, že na schůzi Tyla zasahoval Figar svým návrhem do organizace spolku, přestože nebyl jeho členem. (Tím se stal až v roce 1946.) Navrhoval totiž, „aby veškeré členstvo Tyla bylo rozděleno na členy aktivní a členy přispívající, kteří by obstarávali propagaci představení (plakátování) a přispívali by svou pomocí při pořizování kulis“. Tak to stojí v zápisu z června 1939.

Kulturní události U Labutě

Představení nacvičovali a prezentovali v hotelu U Labutě, kde podle Figarových vzpomínek „majitel zařídil v přístavku svého hotelu pěkné stálé jeviště“. Za první republiky nastudoval Tyl čtvrtinu (více jak 70 her) z celkového počtu odehraného repertoáru, na kterém se podílely například i Jednota Orel a DSO. Obecenstvo se tak mohlo těšit na představení, přinejmenším v roce 1928, každých čtrnáct dní. Doplňme, že v roce 1936 se na říčanské kulturní scéně objevil Sportovní studentský klub Říčany (SSC), který měl vlastní recitační odbor.

Repertoár na konci dvacátých a ve třicátých letech

Tyl uváděl představení obvykle v osm hodin večer o sobotách a nedělích. Nejméně se hrálo v úterý. Záznam ze spolkové pokladní knihy prozrazuje, že prvním představením byla Čarodějka, kterou divadelníci sehráli dvakrát, z toho jednou v Březí. Díky zápisům ze schůzí a článkům v dobovém tisku víme, že v roce 1934 byla odehrána opereta C. K. plukovní posada. Na diváky tak zapůsobila, že ji „na všeobecnou žádost“ 1. dubna toho roku zhlédli zájemci už potřetí. Zanedlouho následovala opereta Maryna ze mlýna. Její uvedení bylo spjato s oslavou 25 let trvajícího ochotničení Františka Červeného. Bylo to povedené představení, kde „ochotníci hráli s takovým zápalem, že všechny písničky a tance musely býti opakovány“. V roce 1936 se mohli diváci těšit na Odtroubeno. Podle vyjádření v Říčanském směru se jednalo o operetu, která byla „první čs. operetou vojenskou“ s účelem, „aby pobavila obecenstvo“. To se nejspíš podařilo, protože se opakovala ještě třikrát. Na rok 1937 si v Tylu pro diváky připravili operetu Nevěsta z Tater, která byla uvedena po Velikonocích ve prospěch říčanských dobrovolných hasičů. Na divadelních prknech U Labutě se představila v květnu opět hned třikrát. Dále se hrála Maturita. Jak tvrdil Říčanský směr, „hra (sic) tato bude velmi dobře obsazena, a proto zajímavý její děj bude se opravdově líbiti.“ O Vánocích se konala premiéra operety Noc v Alžíru. Soubor ji uváděl i v roce 1938. Její další dvojí provedení „bylo obecenstvem vlídně přijato“. Podle recenzenta byl průběh představení velmi pěkný a srdečný. Hra Modrá armáda autora F. G. Vacka, režírovaná Janem Petříčkem, byla sehrána v souvislosti s oslavou třiceti let trvání Jednoty zaměstnanců československých drah v Říčanech.

Divadlo v Říčanech kolem druhé světové války

Divadelní sdružení ochotníků si naposledy zahrálo při příležitosti otevření přírodního divadla v radošovickém lese u potoka Rokytka. Dne 31. srpna 1938 zde uvedlo operetu Eduarda Ingriše Okolo rybníka. Jeho činnost pak skončila v roce 1939. Dramatický a vzdělávací spolek Tyl pokračoval v divadelní práci i v nových protektorátních, válečných a poválečných poměrech dále.

Věřme, že jeho poslední inscenace je v nedohlednu. V současnosti říčanští ochotníci mj. pořádají Divadelní podzim Jiřího Šatopleta, kde je možné zhlédnout také tvorbu jiných divadelních spolků.

Šárka Vydrařová

Jako zdroj informací pro tento článek posloužily autorčina diplomová práce Divadlo na Říčansku v letech 1918‒1948, kniha Kapitoly z dějin Říčan a digitální archiv Muzea Říčany.

Foto: archiv Muzea Říčany