Domov Pod Kavčí Skálou

Jak se žilo v Domově Pod Kavčí Skálou za „doby koronavirové“?

Bylo to smutné, ale většina našich obyvatel se s nastalou situací za podpory aktivizačních pracovnic dokázala dobře vypořádat. Obyvatelé domova se přestali scházet hromadně, přesto jejich aktivita neupadala. V počátku nouzového stavu šily dámy roušky, nejprve pro zaměstnance, později i pro sebe. Duch pečlivého „babičkovského“ zpracování a jejich radost, že pro nás mohou ještě něco udělat, v nás bude ještě dlouho rezonovat. Nikdo nemáme roušky rád, ale ty od našich klientek nosíme hrdě.

Velký prostor dostaly individuální aktivity, zejména canisterapie, reminiscence a ergoterapeutická rehabilitace.  Co však projasnilo dny úplně nejvíc, byly dvě skutečnosti. Zřídili jsme obyvatelům možnost videohovorů s rodinnými příslušníky. Nemohli se sice vzájemně obejmout, ale mohli se vidět, nejen slyšet. Bylo až dojemné vidět, kolik radosti tato drobnost, tak běžná pro mladou generaci, udělala. A druhá skutečnost, která začala naše obyvatele provázet v druhé půlce doby koronavirové, kdykoliv venku vysvitlo sluníčko, byla mezigenerační spolupráce s Mateřskou školkou Čtyřlístek. Loni na podzim naši obyvatelé se třídou Zajíčků a jejich rodiči začali společnými silami revitalizovat naši zahradu. Společný projekt nese název Babiččina zahrádka a v plánu měl jarní osázení záhonů naší zahrady. Děti k nám bohužel nesměly, tak jsme na společné zahradničení museli zapomenout. Naši senioři pracovali samostatně u nás na zahradě a stejně tak pracovaly samostatně děti doma s rodiči. V praxi to vypadalo tak, že senioři si připravili záhonky a děti doma s rodiči předpěstovaly v rámci projektu sazeničky a cibulky. Jednoho krásného dne po domluvě s naší ergoterapeutkou rodiče nechali sazenice u nás v zádveří a naši klienti si je při příznivém počasí sázeli. Věděli, že je mají od „svých“ dětí. Děti netrpělivě čekaly na fotografie ze sázení, malovaly našim obyvatelům jarní přáníčka, posílaly jim je a naši obyvatelé jim na oplátku psaly příběhy a pohádky. Byli v tom spolu, i když jen virtuálně. A zahrada? Ta už nyní je otiskem společného úsilí a dobré vůle. Až to situace umožní, přijďte se podívat.

Petra Suchánková