Domov Pod Kavčí Skálou

Naše zařízení úspěšně vkročilo do nového roku, klienti se stále těší stabilnímu zdraví, Covid k nám naštěstí ani přes svátky nedoputoval. V minulých číslech jsme se na chvíli zastavili nad tím, jak trávíme čas za branami našeho domova, co vše pro klienty chystáme a jak se pereme s anti-covid opatřeními.

Dnes si uvědomujeme, že už se vlastně ani nepereme. Zvykli jsme si. Bereme to tak, jak to je. Jak my, tak naši klienti. Jsme hrdí na zdravý rozum, se kterým se k době covidové naši klienti staví. Povídali jsme si těsně před svátky při jednom společném pečení, zda využijí uvolněné možnosti navštívit rodinu a pobýt s ní pár dní. Do jednoho se shodli na tom, že by to sice bylo moc fajn, ale že jim to za to nestojí.

Dovolím si přepsat pár slov jedné naší klientky: „Nechci k rodině, je to riziko. Viděla bych se sice s dětmi, ale ty se potkávají s velkým počtem lidí, jsou to takové malé časované bombičky. Co když to sem pak přitáhnu a zachytí se to pozdě? Pak ohrozím všechny lidi tady a co s námi bude? Byli bychom hermeticky uzavření na pokojích, ani v jídelně se nepotkáme, aktivity nebudou, kdo ví, jestli bychom mohli na zahradu. A bude nám z toho „hrabat“. A budeme se mezi čtyřmi stěnami pokoje modlit, aby to naše spolubydlící nesestřelilo. S tím bych žít nechtěla.“

Díky POC testům mohou za klienty jejich blízcí a oni se shodli, že v současné situaci je to pomalu více, než si mohli přát. Ano, je to tak, bydlí u nás ohleduplnost jednoho vůči druhému. Zajímají se, jak jejich rozhodnutí ovlivní bezpečí a život druhých. I proto si zasloužili překvapení, které jsme těsně před svátky pro ně připravili s paní učitelkou Janou Michaličkovou z MŠ Čtyřlístek, s dětmi ze třídy zajíčků, jejich rodiči a Říčanskými skauty.

Představte si 23.prosince pozdě odpoledne po setmění.  Vánoční atmosféra všude, kam oko dohlédne. Před Domovem se schází partička dětí i s rodiči a paní učitelky. Z auta vyndávají 55 skleněných svícínků s čajovou svíčkou a hvězdou s ručně psaným jménem každého jednoho našeho klienta. Z auta vykukuje krásný, ručně malovaný Betlém a všichni vyhlížíme členku místního skautského oddílu. Ta nám totiž pro naše klienty přináší Betlémské světlo, které do Říčan 23. prosince doputovalo.

Odemykáme boční zahradní branku, aby netestovaní lidé nemuseli proudit přes interiér Domova. Brankou neseme betlém, svícínky, lucerny s Betlémským světlem, reprobednu na ozvučení zahrady, halogen na osvětlení betlému a prskavky.

Je pět hodin podvečer. Klienti během dne dostali informaci, že je čeká překvapení a ať jsou v pět hodin na chodbách, z nichž je na zahradu krásně vidět. Pečovatelé na chvíli otvírají okna, aby bylo i slyšet.

Začínáme… Světlo na Betlém, pouštíme koledy, zdravíme naše klienty s přáním poklidných svátků a děti s rodiči ze školky rozsvěcují Betlémským světlem postupně jeden svícínek za druhým, pro každého našeho klienta hoří světlo dobré vůle, naděje a sounáležitosti. Děti mávají zapálenými prskavkami a dospěláci se přidávají ke koledám znějícím z reprobedny.  Atmosféra nás pohlcuje, někteří klienti se oblékají a jdou přímo na zahradu, také si chtějí zapálit svou prskavku. Drží se od netestovaných v dostatečné vzdálenosti, ale mají pocit, že jsou více „při tom“.  Nečekali to. Večer před Štědrým dnem čekali, že nesloužící personál bude dávno pryč. Nebyl. Byli jsme dojatí a v očích některých klientů se občas blýskla slza. Za sebe mohu říci, že to letos byl jeden z nejsilnějších momentů konce roku.

Nakonec všichni zúčastnění organizátoři této láskyplné akce dostali od paní učitelky Michaličkové překvapení. Maličkou domácí vánočku zabalenou jako miminko v zavinovačce - symbol Jezulátka. A klienti, kteří se pravidelně účastní mezigenerační spolupráce, od ní dostali ještě drobnou osobní pozornost. Nebojím se nadsázky, bylo to skutečně neskutečné.

Bylo to dojemné a krásné. Ráda bych na stránkách Kurýru poděkovala za všechno, co Jana Michaličková s kolegyněmi a „svými“ dětmi z MŠ Čtyřlístek pro naše klienty dělá. Máme je rádi a cítíme, že oni mají rádi nás. Doba covidová to ještě více ukázala a prověřila. Děkujeme.

Podívejte se na pár obrázků, jak to tedy probíhalo. A mějte se v novém roce rádi a pomáhejte si. Stojí to za to.

                                                          Petra Suchánková,

                                                           zástupkyně ředitele