Dub korkový

1. 7. 2013

Quercus suber

Pojďme se tentokrát podívat na strom, který sice neroste v Říčanech, ale mnozí z nás ho potkávají na prázdninových cestách. Navíc výrobky z jeho kůry dobře známe ze všedních i slavnostních chvil života.

Dub korkový původně rostl jako součást řídkých neopadavých lesů poblíž mořského pobřeží, a to hlavně v západní polovině Středozemí. Dnes se vyskytuje téměř v celé středozemní oblasti. Intenzivně pěstován je zejména ve Španělsku a Portugalsku.

Stálezelený strom dorůstá výšky kolem dvaceti metrů. Často křivolaký kmen kryje šedavá, podélně brázditá borka, která bývá až 15 cm tlustá. Stromu slouží jako ochrana před lesními požáry. Oloupané kmeny jsou nápadné rezavě hnědou barvou.

Vejčité listy mají zvlněný okraj s několika pilovitými zuby. Svrchu jsou tmavozelené, na rubu šedobílé a chlupaté. Jehnědovité květy se rozvíjejí od dubna do května, někdy i na podzim. Podlouhle vejčité žaludy dozrávají v létě prvního roku.

Dub korkový je dlouhověký, dožívá se stáří 200 až 500 let. Po 25 letech růstu se ze stromu může začít loupat kůra, ale teprve po 80 letech růstu a několika loupání je korek kvalitní. Loupání, které strom nijak nepoškozuje, se opakuje většinou po devíti letech, kdy korková vrstva dosahuje asi 4 cm. Korek je zpracováván pro své unikátní vlastnosti – je lehký, pružný, nepropustný pro plyny i tekutiny, nevede teplo ani elektrický proud, je odolný vůči houbám a hmyzu.

Nejlepší korek se používá na zátky ve vinařství. Z méně kvalitního se vyrábí podlahové krytiny, izolační materiál, plovací vesty atd.

Tvrdé dřevo slouží v nábytkářství a pro výrobu dřevěného uhlí. Žaludy jsou hlavním zdrojem potravy polodivokých iberských prasat. Z jejich masa se vyrábí proslulá šunka Jamón Ibérico.

 

Jakub Halaš

obr.  Jakub Halaš

Redakční systém i-servis

(c) Mediální a komunikační servis Říčany, o.p.s. 2024 Všechna práva vyhrazena